Johann Gregor Mendel (20. 7. 1822 – 6. 1. 1884) byl všestrannou osobností a geniálním badatelem, který zlomovým objevem výrazně předstihl svou dobu. Letošní rok dvoustého výročí narození zakladatele genetiky, nese jeho jméno a je provázen řadou akcí, které vyvrcholí v létě. Náleží k nim i každoroční Mendel Day, pravidelně konaný 8. března v upomínce na toto datum roku 1865. Tehdy objevitel zákonů dědičnosti přednesl závěrečnou část zprávy o výsledcích svých experimentů s rostlinnými hybridy. Přednáška se konala v místě působení tehdejší Hospodářské společnosti, kde má své místo její pokračovatel: Mendelianum Moravského zemského muzea.

Stěžejní událostí pro letošní Mendel Day se stal slavnostní křest knihy, s přírodními vědami a genetikou přímými nitkami jen velmi volně vázaný. Křtiny měl svazek většího formátu, objemný, od pohledu imponující i patřičnou hmotností, jak zásadní díla mívají. Barevná, pohodu nabuzující malba na přední desce dávala znát, že vnitřní obsah tu bude trochu jiný. Když zvídavému nedá a podnítí prsty k zalistování, hned je jasné, že tu jde o práci systematickou a precizní, o vědu, častěji nazývanou uměním kuchařským.

PhDr. Jiří Sekyrák, Ph.D., vedoucí oddělení MZM byl hlavním editorem, který se spolupracovníky připravil k novému vydání letitou, kdysi populární a uznávanou kuchařskou knihu Luisy Ondráčkové. Autorka sem zanesla několik tisíc recepisů i dobrých praktických rad pro hospodyňky. Zajímavé tipy a podněty tu najdou i dnešní kuchaři a kuchařky, ať již z profese, nebo z ochoty a zájmu, či z nutnosti.

Paní Ondráčková od mládí sloužila v augustiniánském klášteře na Starém Brně, kde byl opatem Gregor Mendel. Škoda, že kromě své kuchařky nesepsala hrst vzpomínek na své strávníky. Takto můžeme z její knihy nasávat vůně, jak vstupovaly ke stolu do refektáře, ale pouze jen popustit uzdu fantazii, hádat, které vůně přitahovaly, které pokrmy měl v oblibě zakladatel vědecké disciplíny budoucnosti.

Z nového vydání knihy s příznačným názvem Kuchařka pro Mendela však nahlédneme trochu pod pokličku, získáme obraz o tom, co vše se podávalo na stůl,

o pokrmech všedních, každodenních, svátečních, postních, i o podobě velkých hostin. A také něco ke správnému stolování a etiketě. Paní Luisa byla kapacitou svého oboru, měla co říct a o čem psát. Její kniha vyšla ve více vydáních a doporučena byla jako vhodná učebnice pro dívčí školy tehdy zaměřené k rodinné výchově a k praktickým dovednostem budoucích hospodyněk.

V novém vydání najdeme řadu návodů k přípravě pokrmů, které lze dobře uplatnit i dnes. Některé mohou překvapit, neboť se v naší době již na talíři neobjevují, a jsou i recepisy, jimiž paní Luisa překročila svou dobu. Například návodem k přípravě chroustů. Oproti dnešku, kdy si již možno poručit rozmanité pochoutky hmyzí a broučí, je chroust, marná sláva, přece jen řádné sousto. Z klukovských let pamatuji dobu, kdy jich byly mraky, z jara se stromů padali, jak na podzim švestky na slivovici. Kam zmizeli, nevím, posledního jsem spatřil v televizi, jak jednoho z prohrané sázky musel pozřít předseda, dávno již neexistující strany důchodců. Co však nejvíce překvapilo, je velmi malý počet návodů na jídla z hrášku. To zůstává záhadou, každý čtenář může se pokusit o vlastní výklad či interpretaci tohoto faktu.

Kuchařka paní Luisy Ondráčkové každopádně nabízí dnešní kuchyni nejen mnoho inspirativních podnětů, ale i možnost nahlédnout téměř do talíře Gregora Mendela a ostatních starobrněnských augustiniánů. Kuchařku pro Mendela provází půvabné, možno snad říct i chutné ilustrace brněnské výtvarnice Venduly Chalánkové. Samotný křest proběhl důstojně, současně v uvolněné, bezprostřední atmosféře, v Mendelianu, na Biskupském dvoře, v místě, kde sídlila někdejší Hospodářská společnost a působil její zvlášť významný člen.

Součástí Mendel Day 2022 byla projekce dokumentárního filmu o J. G. Mendelovi, který natočil režisér Pavel Jirásek ve spolupráci s vedoucím Mendeliana Jiřím Severákem, s průvodním slovem, za přítomnosti obou.

Jaroslav Štěpaník