Brno včera, dnes… …a zítra?

Název této knihy je vystihující. Vychází v těchto dnech (podzim 2022) v Nakladatelství Šimon Ryšavý za finančního přispění pobočného spolku Syndikátu novinářů ČR. Jedním ze tří autorů je člen tohoto syndikátu, zkušený novinář a publicista Ladislav Vencálek. Napsal text a také fotografoval. Doplnil tak snímky známého mistra fotografování Přemysla Dížky. Třetím a stejně významným autorem je Zdeněk Bláha, jehož akvarely prostupují celou knihou a citlivě doplňují fotografie.

Knihu nehodlám podrobně hodnotit, stačí, když napíšu, že je skvělá. Zásluhou všech tří jmenovaných i Petry Spáčilové, autorky obálky a grafické úpravy. A také nakladatele Šimona Ryšavého. Ladislav Vencálek svým lehkým perem vede čtenáře od současnosti a jejích problémů do vzdálenější i hodně vzdálené minulosti, nezapře znalosti historie i bohaté kontakty s brněnskou bohémou. Se spisovateli, básníky, herci, novináři. Dozvídáme se mnoho netušených zajímavých souvislostí…

Fotograf Přemysl Dížka, dlouholetý kantor na elektroprůmyslovce, vydal již více knih fotografií Brna. Celostátní deník, v jehož brněnské redakci jsem léta pracoval, otiskoval v 90. letech řadu jeho snímků z brněnských zákoutí.

V životopisu malíře Zdeňka Bláhy se dočtete, že po studiu na Stavební fakultě VUT začal spojovat technickou profesi s výtvarnou erudicí. Těžištěm jeho výtvarné tvorby se stala malba, zejména akvarel. Je členem Sdružení výtvarníků – moravskoslezský region a skupiny Qintart.

Namísto pokusu o recenzi cituji z textu: Knihu jsme dokončili ve čtvrtek 24. února roku 2022. V den, kdy se změnil svět. Změnil? Únor roku 1948: pamětníci vědí… O sedmdesát čtyři let později jde o totéž. O důstojnost člověka. Nemá smysl opakovat slova tolikrát napsaná.

Jak to bude dál?

No, jak… my tři, co je nám dohromady dvě stě padesát let, co pamatujeme první republiku, válku, osvobození a dnešek, to vidíme zřetelně: Tak asi za miliardu let najde naši knížku ve sklepení pod Špilberkem malá měňavka, zakoulí chytrýma očkama a řekne: Babi, podívej, jak to Brno bylo pěkné…

…Brnu chybí historický půvab: harmonie ulic, náměstí a parků. Díky dvěma válkám a dalším událostem se Brno několikrát zastavilo v plynulém rozpuku… …Před očima vám bude defilovat minulost města i jeho dnešek. Ale - kde končí jedno a začíná druhé? Kde začíná minulost pro nás, starší, kde pro naše vnoučata?

Slibujeme vám, že po přečtení naší knížky se to nedozvíte…

Potud autoři. Já mohu ujistit, že při čtení knížky budete prožívat i mnohá dobrodružství a mnoho se dozvíte. Začíná se na Petrově v roce 1645, pak projdeme Špilberkem i v doprovodu veršů Ivana Blatného, uvidíme, jak vypadalo dnešní náměstí Svobody ještě s kostelem sv. Mikuláše. Přiblíží se vám osudy dávných kameníků, stavitelů chrámu i kostelů, nahlédnete do plánů na renovaci břehů brněnských řek. V zadní části knihy jsou zařazeny některé Vencálkovy články a recenze i materiály jiných autorů přibližující brněnské osobnosti.

Doufejme, že kniha nic špatného nepředznamenává. Na frontispisu totiž čteme: Kniha vznikla v časech, kdy svět se zdál ještě v pořádku. Mimochodem, pan Vydavatel Šimon Ryšavý musel z ekonomických důvodů zavřít svá dvě knihkupectví v Brně. Najdete ho v nevelkém domě v Brně-Židenicích, jeho skromný krámek je nacpaný dobrými i skvělými knihami. Je tam v podnájmu a hrozí mu vystěhování…

Snad bude líp.

(tr)