Roky nesvobody, díl druhý
19.01.2013 15:45
Počátkem tohoto roku, téměř přesně za rok a den od vydání dílu prvního, vydal jeho nakladatel i jeden z autorů Ing. Vladimír Filip díl druhý záslužné publikace o válečných letech v Brně a blízkém okolí: Brno – Brünn 1939–1945. To okolí jsem do charakteristiky přidal. Autoři jej neuvádějí, ale já si dovolím něco řádků z vlastní zkušenosti. V době, kdy se německý válečný stroj zadrhl u Stalingradu a kdy i nad území Protektorátu začaly pronikat americké bombardovací svazy startující z Itálie, rozhodli mí prozíraví rodiče, že my děti odjedeme k babičce a dědovi do dědiny nedaleko Brna. S bráškou jsme zde chodili do školy, ve čtvrté třídě jsem tam z němčiny dostal šestku – pamětníci si možná vzpomenou, že tehdy to byla známka ještě za pětkou. Strýcové jezdili z tě dědiny každý den vlakem do Brna do práce a babička každý den trnula, zda se v podvečer v pořádku vrátí, najmě, když se z rádia ozvalo Achtung, achtung, die Luftlagemeldug... Pravda, Křenovice tehdy v hledáčku anglických a amerických navigátorů nebyly. S válkou jsme se tam setkali až v květnu, kdy kolem dědova domu proudilo vojsko chvíli zleva doprava a pak zase zprava doleva, aby to německé bylo definitivně nahrazeno rumunskými vojáky na kodrcavých povozech, tažených hubenými koníky. Ale mí spolužáci v Brně na tom byli hůř. Když se ozvaly sirény tak museli do krytů a některé dny škola ani nebyla a oni se rozběhli někam nad maloměřický lom, odkud mohli vidět, jak na Židenice nebo kamsi k líšeňské Zbrojovce dopadají bomby.
Avšak více se o těch dnech a událostech dočtete v onom druhém díle publikace Brno – Brünn 1939–1945. Obsahuje texty nakladatele Vladimíra Filipa, Vladimíra Schildbergera mladšího, který se věnuje především německé armádě v Brně, Jana Břečky, odborníka na odbojovou činnost a Lenky Kudělkové, popisující stavební proměny Brna v období války. Obdobně jako díl první, který obsahuje na tisíc fotografií, většinou nikde nepublikovaných, je i díl druhý doprovázen stovkami dosud nezveřejněných fotografií z archivů města, muzeí i soukromých badatelů a sběratelů. Překvapením tohoto dílu možná bude zejména zevrubný pohled na stavební vývoj města, který se kupodivu nezastavil ani v prvních válečných letech. Vzpomeňme na oblouk široké moderní vozovky s tramvajovým tělesem, spojující dnešní Šilingrovo náměstí s křižovatkou Nových sadů, vystřílený v tvrdém diabasu petrovské skály, nebo spojnici města s Černými Poli, kde těsně před válkou vyrostla spousta rodinných domů i škol. V roce 1941 byla ale všechna stavební činnost - krom budování vojenských objektů - zastavena. Pokračovalo jen odstraňování "špinavých" domků a přístavku v centru města a opravy veřejných budov nebo kostelů. Onen termín "špinavy" necharakterizoval tehdy jen skutečný fyzický stav objektů. Mnoho jich patřilo i drobným židovským majitelům – a o tomto čištění hovoří i druhý díl knihy. A také o těch, kteří by neměli být zapomenuti – o vězněných a popravených. O likvidaci brněnské inteligence. O nacistech, dosazených z Berlína i brněnských. O českých konfidentech.
Velkou devízou obou dílů je obrazový materiál. Je s podivem, že se uchovaly stovky fotografií zejména z dob náletů. Rozbité domy i ulice hovoří také o úsilí, které bylo tehdy třeba k odstranění škod a návratu ke každodennímu fungování městské infrastruktury i průmyslu. Popravdě ale, ve srovnání s mnoho jinými městy v Evropě byly škody způsobené bombardováním i válkou v Brně nepříliš významné. A také samo osvobozování Brna se obešlo bez větších materiálních škod. Někteří historikové míní, že k tomu velmi pravděpodobně přispěla i skutečnost, že tehdejší brněnský starosta Oskar Judex, dosazený na radnici v roce 1939 udělal vše, aby Brno bylo ke konci války prohlášeno za otevřené město, a dal taky zastavit všechny práce, které by mohly vytvořit z města vojenskou pevnost. Brno tak bylo zřejmě uchráněno před vojenským masakrem... Starosta Judex byl tzv. lidovým soudem v prosinci 1945 odsouzen k doživotí. Zemřel ve vězení v září roku 1953. Ale o tom se nepochybně dočteme ve třetí části trilogie Brno – Brünn, na které autoři pracují, a která se bude věnovat nejen letům válečným, ale i poválečné obnově. Její vydání slibuje pan nakladatel Ing. Filip opět za rok a den, ku konci roku 2013.
Fotoreprodukce a text LADISLAV VENCÁLEK
Fotoreprodukce z knihy Brno – Brünn 1939–1945. Vlevo: Brněnské národní divadlo. - Vpravo: Přídělový systém byl založen na lístcích...
