Moravské zemské muzeum přibližuje významného litevského umělce

Dodnes inspirativní tvůrce Mikalojus Konstantinas Čiurlionis synesteticky propojil hudbu a barvy

25.10.2013 18:20  

    „Mikalojaus Konstantino Čiurlionio, dailininko ir kompozitoriaus, tapyba lietuvių XX a. dailei suteikė ypatingo svorio. Savo visuotinumu ji prašoko amžininkus ir naujais plastiniais atradimais susilietė su pasaulinio meno sfera. Čiurlionis buvo vienintelis tokio lygio lietuvių kūrėjas, kuris ne tik patraukė dėmesį savo individualybės originalumu, bet padėjo to laiko kontekste įteisinti jauną nacionalinę XX a. lietuvių dailę.“ (Iš knygos XX a. lietuvių dailės istorija.)

    Výše uvedený text by málokdo z nás přeložil: v České republice je velmi málo lidí, kteří ovládají litevštinu, a bohužel stejně tak málo je u nás těch, kteří mají hlubší povědomí o Litvě, malé pobaltské zemi (Litevská republika má zhruba 3 miliony obyvatel, její rozloha činí 65.300 km²), která právě nyní předsedá Radě Evropské unie. Nabídka zájezdů do pobaltských států v katalozích některých našich cestovních kanceláří sice nechybí, ale znalost kupříkladu osobností litevské kultury je určitě takřka mizivá. Zájemci by museli nahlédnout do encyklopedií, aby zjistili, že K. Donelaitis byl básník, M. Petrauskas hudební skladatel, J. Grušas dramatik, S. Krasaukas výtvarník… Je to škoda, protože ČR rovněž nepatří mezi velké země a s Litvou by nás toho mohlo hodně spojovat.

    Moravské zemské muzeum nyní přišlo se svou trochou do osvětového mlýna: v rámci dlouhodobějšího projektu nazvaného Baltský salon a také vzhledem k současnému předsednictví Litvy v EU nabízí návštěvníkům do konce listopadu 2013 v Paláci šlechtičen v Brně putovní výstavu reprodukcí významného litevského umělce Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (22. 9. 1875 – 10. 4. 1911). Podobná výstava se uskutečnila v desítkách světových měst, nedávno slavila úspěch v Japonsku a v současnosti pořádají další takovou akci v belgickém Gentu. Brněnská výstava může být i pro mnohé znalce evropského výtvarného umění zajímavá, pro běžnou veřejnost pak až překvapující. Výstava je doplněna autentickými fotografiemi, informativními panely a ukázkami Čiurlionisových hudebních děl. Návštěvníkům je tak alespoň v hlavních obrysech přiblížen všestranný tvůrce, dodnes nejvýznamnější litevský umělec, kterému sice bohužel nebyl dopřán dlouhý věk (zemřel na celkové tělesné a duševní vyčerpání spojené se zápalem plic), ale jenž dokázal vyniknout v řadě oborů. Čiurlionis byl pianista, varhaník, sbormistr a hudební skladatel, jenž například položil základy litevské profesionální symfonické hudby, sběratel litevských národních písní, autor řady obrazů, grafik, leptů, knižních obálek, tvůrce literárních děl, básník, publicista, fotograf, jeden ze zakladatelů Litevské společnosti výtvarného umění, člen Nové společnosti německých umělců a skupiny Mir iskusstva, litevský národní obrozenec a veřejně činný občan své vlasti.

    Čiurlionis, jenž právem bývá považován svými krajany za symbol litevské identity, byl tvůrce nejednoduchý, moderní, v mnohém objevně novátorský a originální. Do svých děl přenesl poznatky a výrazy národních i kosmopolitních umělců, výdobytky romantismu, symbolismu a secese, fin de siécle i art nouveau, ale také abstrakcionismu: osobně mi při prohlídce Čiurlionisových děl snad nejvíce vytanula na mysli díla norského modernistického malíře Edvarda Muncha (1863–1944) – snad i někdy kvůli určité severské ponurosti, mrazivosti a marnosti. Pro Čiurlionise je obzvláště charakteristické propojení výtvarných děl a hudby – synestezie obrazů a tónů. Svým způsobem se to odráží i v názvech jeho děl – viz kupříkladu symfonie Les a Moře, případně obrazy impresionistického zaměření – třeba cykly Zima, Sonáta slunce, Sonáta moře, Sonáta hvězd, Znaky zodiaku, triptych Pohádka ad.

    „Přesto, že Čiurlionisova tvorba v období rozkvětu moderny nedosahovala světové popularity (…), věřím, že první seznámení s jeho mimořádně působivou a významy nabitou tvorbou bude pro brněnského diváka inspirující“, řekl na vernisáži výstavy velvyslanec Litevské republiky v ČR Aurimas Taurantas. A s jeho slovy nelze než plně souhlasit.

JAN MERVART

Vlevo: Výstavu zahájil velvyslanec Litevské republiky v ČR Aurimas Taurantas, jeho řeč skvěle tlumočila Eva Seitlová, jež litevštinu studovala na FF Masarykovy univerzity v Brně. – Vpravo: O vernisáž výstavy M. K. Čiurlionis: hudba a barvy je značný zájem. Návštěvníky zaujmou zejména abstraktní cykly s lyrickým i duchovním nábojem.

Vlevo: Jarní motiv (1907). – Vpravo: Zima II z cyklu 8 obrazů (1907).

Na vernisáži vystoupil soubor Brněnská camerata, který provedl Tři miniatury, autorem díla je vedoucí souboru Petr Zapletal.

Foto: autor