Letní škola barokní hudby
19.08.2013 19:25
Barokní hudba si získává stále více příznivců mezi posluchači i mezi hudebníky a zpěváky, kteří ji chtějí zažít aktivně a naučit se staré hudební techniky. Pro tyto nadšence založil dirigent Roman Válek Letní školu barokní hudby a letos se uskutečnil již její 11. ročník, opět v zámku v Holešově.
Ve dnech 9. až 18. srpna 2013 získávali příznivci barokní hudby teoretické i praktické zkušenosti v každodenních sólových lekcích a v komorní souhře. Své nabyté zkušenosti využili při realizaci závěrečných tří velkých koncertů. Ty se konaly na zámku v Holešově, v bazilice na Hostýně a poslední v kongresovém centru ve Zlíně. Letos nastudovali dílo Georga Phillipa Telemanna Daniel v jámě lvové. Telemann byl ve své době velmi populární, na rozdíl od J. S. Bacha, kterého v jeho době krom obyvatel Lipska nikdo neznal. Dnes je pro nás neznámý a jeho znovuobjevení přináší mnohá překvapení. Posluchači měli možnost slyšet devadesátičlenný ansámbl, složený z lektorů a frekventantů školy, kteří se letos sjeli zejména z Maďarska, Polska, Slovenska a ČR. To proto, že letos poprvé získala akce podporu International Visegrad Fund. Akci podpořilo jako každým rokem i Ministerstvo kultury ČR, Český hudební fond a Nadace život umělce a také města Holešov a Zlín, ten spolu se zlínskou filharmonií, v jejímž novém, reprezentativním koncertním sále se závěrečný koncert konal.
Telemannovo dílo je pro dnešního posluchače téměř neznámé a dirigent Roman Válek se ujal úkolu ho znovu objevit. Vznikl tak projekt, který je unikátní a počet účastníků i posluchačů prokázal, že má i v dnešní době co říci. Zajímavostí v koncertantním provedení bylo, že v rolích Daniela, Arbacese, Radosti a tenora se vystřídali další sólisté, neboť jednou z podmínek absolvování kurzu je i závěrečné sólové vystoupení. A tak vedle zkušených lektorů, jejichž vystoupení bylo na vysoké úrovni, jako je Jakub Burzynski (Daniel), zcela suverénní a vynikající Markéta Cukrová (Arbaces) či Jean Francois Lombard (tenor) se představili i účastníci kurzu, kteří svým vystoupením zaujali, jako Martin Ptáček či Lucie Karafiátová v roli Daniela a především sugestivní a nosným barytonem vládnoucí Jiří Miroslav Procházka v roli perského krále Daria. Technické kvality jejich zpěvu sice ještě nemají zcela profesionální parametry, nicméně prožitek spolu s nadšením byly přesvědčivé. Orchestr Ensemble Baroque byl rozšířený o frekventanty kurzu a bylo možné vidět a slyšet hudební nástroje nebývalé – od theorby po barokní trubku, lesní roh či fagot. Pod vedením primária Petera Zajíčka a dirigenta Romana Válka hrál orchestr velmi kompaktně a soustředěně a s erudicí a nadšení do výkonu dal i sbor, vedený Terezou Válkovou.
Součástí večera bylo i sólové vystoupení vítězů interpretační soutěže, která byla součástí kurzu. Tak měli posluchači možnost slyšet Jakuba Michla na violu da gamba, Terezu Hlavizňovou na flautu traverso a vítězku soutěže, sopranistku Michaelu Kuštěkovou.
Letní škola barokní hudby se stala již pevnou součástí letních festivalových akcí. Její výjimečnost je právě v aktivním provozováním barokní hudby a ve snaze interpretů získat nové poznatky a zkušenosti. Tyto aspekty mají novou vůni i pro návštěvníky a posluchače, kteří oceňují, že jsou nejen účastníky výjimečné hudební akce, ale i svědky tvůrčího napětí a růstu nových, zajímavých interpretů.
Akce se konala v pompézním sále kulturního centra ve Zlíně. Sál asi pro tisíc posluchačů, vše pojato velkoryse a megalomansky. Sálu vládne extravagantní tmavá fialová, kombinovaná s tmavě modrou. Ale pocit je tam dobrý a akustika ještě lepší. Tedy pro diváka. Množství látky zajišťuje měkkost, oválný tvar sálu zase vrací zvuk. Nadstandardně působí i množství bufetů v každém pořadí a dokonce je tu i restaurace. Velkoryse je pojato i parkování, v podzemí pro spoustu vozidel. O to cennější, že budova je lokalizována v centru města. Proč to ve Zlíně šlo? Byli chytří a dokázali se domluvit. Představitelé města spolu s Univerzitou T. Bati, která je hned v sousedství, dokázali sladit své potřeby a vtělit je do projektu a žádosti o dotace z Evropské Unie. A podařilo se, dostali 80 % nákladů! Škoda, že to v Brně neumíme.
KARLA HOFMANNOVÁ
Foto: archiv
