Havran ovládl Českou spořitelnu na Jánské

04.11.2017 15:35

    Ne ovšem doslova; jen po obvodu galerie nad hlavním sálem spořitelny je až do 31. ledna 2018 otevřena prodejní výstava s názvem Edgar Allan Poe: Havran / Raven. Expozici grafik, kreseb a několika maleb celkem sedmnácti výtvarníků z Česka, Slovenska a Rumunska uspořádala šumperská Eagle Gallery s kurátorem Zdeňkem Přikrylem nejprve v Šumperku, poté ve Velkých Losinách (kde se v manufaktuře vyrábí grafiky vyhledávaný ruční papír) a posléze od 1. listopadu 2017 v Brně, a to ve spolupráci s o. p. s. Kunštát PRO FUTURO, zaměřenou na zlepšení podmínek zdravotně postižených osob, a jejím brněnským výtvarným ateliérem KreAt pro umělce s mentálním handicapem. Česká spořitelna na Jánské tak po předchozí výstavě slovenského art brut opět poskytla prostor pro výstavu, na níž se podílejí umělci s mentálním handicapem.

    Poeova baladická báseň The Raven z roku 1845 inspirovala mnoho tvůrců slovesných, hudebních i výtvarných, nemluvě o překladatelích, mezi nimiž najdeme taková jména jako Baudelaire, Mallarmé, Vrchlický, Nezval. Není divu, že organizátorům výstavy se podařilo dát dohromady tolik výtvarníků, kteří se v poslední době věnovali poeovské tematice, a třem z nich – Günteru Hujberovi z Velkých Losin, Peteru Dunajovi Spilymu z Bratislavy a Pavle Dvorské z Brna – vydala PRO FUTURO, o. p. s., jako příležitostný tisk pro ateliér KreAt sborník překladů Havrana s jejich ilustracemi. Vedle Poeova originálu bibliofilie obsahují překlady do češtiny (Ivan Petlan), slovenštiny (Ľubomír Feldek), francouzštiny (Charles Baudelaire), ruštiny (Konstantin Balmont), polštiny, němčiny, maďarštiny, italštiny a španělštiny.

Foto: Jaroslav Bobek

    Výtvarníci s Havranem, zdá se, nemají problém; zvláště v černo-bílé grafice od sebe havrana s krkavcem odliší leda tak ochmýřeným kořenem krkavcova zobáku. Horší je to s překladateli. Ti už tradičně překládají název The Raven jako Havran, i když správný překlad je Krkavec. Jenže překládejte dvouslabičné slovo raven nepříliš libozvučným výrazem krkavec! Takže tohoto našeho největšího ptačího pěvce, spojovaného se smrtí, temnými silami a magií, odsunul z poezie menší pták, přestože mu na rozdíl od většího příbuzného není dáno naučit se napodobovat lidské zvuky. Přesný překlad, tj. Krkavec, se odvážili použít, pokud vím, dva čeští překladatelé: Miroslav Macek (jeho překlad vyšel jen bibliofilsky, ale je na internetu) a Tomáš Jacko (vydal Prstek Aleš, 2008).

    Na vernisáži výstavy zazněl Havran nejprve v originále, v dramatickém přednesu Kanaďana Dona Sparlinga (který vzpomenul i na brněnského ctitele Poeova veledíla, malíře a grafika Jiřího Hadlače), a poté v českém překladu básníka Ivana Petlana, jenž působí i jako aktivista ateliéru KreAt. Překladatel se v přednesu střídal s Otakarem Blahou. Jazzovými improvizacemi večer (a také recitaci) doprovodil kytarový mág Milan Kašuba.

MICHAL ŽÁK