Ve hře jsou tři varianty

    Primátor města Brna Petr Vokřál, náměstek generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty Mojmír Nejezchleb a ředitel Odboru strategie Ministerstva dopravy ČR Luděk Sosna informovali brněnské novináře o spolupráci partnerů na projektu přestavby železničního uzlu Brno, o zahájených pracích na studii proveditelnosti a novém způsobu komunikace s veřejností…

    Tak by mohla znít stručná tisková informace o dnešním setkání na Nové radnici v Brně. Problémy kolem hlavního nádraží jsou bohužel mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Jak známo, na pořadu dne už byly, a možná ještě budou, petice či jiné nesouhlasné akce, ve hře je referendum, o odborných otázkách často „zasvěceně“ diskutují nejrůznější občanské společnosti nebo jednotlivci, kteří tomu vůbec nerozumějí. Jisté je, že současný stav brněnského hlavního nádraží nevyhovuje a neobstojí ani v budoucnosti. Na tom se většinou všichni shodnou. Město proto hledá dlouhodobě uspokojivé řešení.

    Jihomoravská metropole leží na křižovatce dvou hlavních koridorů transevropské dopravní sítě: Baltsko-jadranského koridoru a Východního a východostředomořského koridoru, zaznělo na tiskové konferenci. Přestavba železničního uzlu proto není pouze městským či regionálním projektem, má celoevropský význam. „Mnoho lidí si neuvědomuje význam této stavby jako celku. Pokud se nepodaří zmodernizovat nádraží tak, aby sem bylo možné přivést do budoucna rychlovlaky, může se stát, že všechny vysokorychlostní tratě Brno minou a nás to vymaže z mapy Evropy. Obávám se, že lidé si neuvědomují, jak velký dopad na další rozvoj města to může mít,“ míní brněnský primátor Petr Vokřál. „O železničním uzlu se musí rozhodnout v průběhu roku 2016, jinak se nám může stát, že ztratíme šanci na získání adekvátní podpory.“

www.europointbrno.cz

    V pátek 4. září 2015 byly spuštěny nové webové stránky www.europointbrno.cz. Představují tři varianty předpokládaného budoucího uspořádání: Za prvé – nádraží podél Rosické ulice u řeky Svratky, tedy 800 metrů jižně od stávajícího hlavního nádraží. Za druhé – nádraží pod Petrovem, v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice, s odsunem o 300 metrů západně od stávajícího nádraží. A za třetí – tzv. nulová varianta, kdy se Brno moderního nádraží nedočká.

    Na stránkách jsou podrobné informace o principu řešení variant, včetně zapojení nových tratí rychlých spojení, popis rozvoje městské infrastruktury a návazností veřejné dopravy, ale i možnosti urbanistického rozvoje dotčeného území. Prostě vše, co souvisí s projektem Europoint Brno. „Chceme naprosto vyváženým způsobem informovat o všech třech variantách,“ vysvětluje Petr Vokřál. „Jde nám o to, aby se zlepšila komunikace s veřejností, abychom předešli demonstracím a podobným projevům nespokojenosti vyvolaným nedostatkem informací o tom, jak projekt probíhá.“

    Správa železniční dopravní cesty zpracuje do listopadu 2016 studii proveditelnosti, v níž budou posouzeny a porovnány obě koncepční varianty přestavby železničního uzlu. Vyhodnocena bude pochopitelně i nulová varianta, tedy udržování provozuschopného stavu hlavního nádraží v dnešní podobě. V tom případě by ovšem nebylo dosaženo požadované kapacity železničního uzlu. Prověření všech možností je jedním ze základních požadavků pro spolufinancování projektů z prostředků Evropské unie. Do zpracování studie je proto zapojena rovněž iniciativa Jaspers, poskytující členským státům EU podporu potřebnou k přípravě velkých projektů.

    O definitivní variantě řešení přestavby železničního uzlu Brno ve finále nerozhodne město, nýbrž Ministerstvo dopravy ČR. Vyjde při tom ze studie proveditelnosti, na jejímž zpracování se město Brno významně podílí. S realizací vybraného projektu by se mohlo začít někdy v letech 2020 nebo 2021. Nový železniční uzel by pak mohl být uveden do provozu v roce 2025. Ovšem pouze za předpokladu, že vše půjde hladce, nebudou různá odvolání, připomínky a další zdržení, tak typická pro výstavbu čehokoliv v našem státě. Pokud zvítězí varianta nového nádraží pod Petrovem, bude zapotřebí připočítat ještě alespoň dva roky na projednání změn v územním plánu a jejich schválení.

    Podle primátora Petra Vokřála ministerstvo zahrne do plánu také výsledek brněnského referenda o přesunu nádraží. Konečné slovo však bude mít studie proveditelnosti. Přibližně měsíc před jejím zveřejněním Brňané rozhodnou, kterou variantu upřednostňují. „Pokud by většina lidí s plány ministerstva nesouhlasila, můžeme jednat o změně," doplnil primátor.

    Obyvatelům Brna se nyní naskýtá šance, aby si podrobně prostudovali všechny navržené varianty přestavby železničního uzlu a sledovali postup prací na studii proveditelnosti. Aby bez vášní a emocí – jak jsme to v minulosti občas vídali v ulicích krajského města – posoudili, která z navržených variant je nejvhodnější. Webové stránky budou pravidelně aktualizovány, měly by odpovídat na všechny palčivé otázky, které Brňany v souvislosti s přestavbou železničního uzlu napadnou. Informační kancelář a model projektu najdete v Brně, v Radnické ulici č. 2. Otevřeno je v pondělí a ve středu od 14 do 17 hodin.  (jbo)

Foto z tiskové konference: archiv MMB