V ČR začaly žně, zemědělci zápasí o existenci

03.07.2015 08:25

    Letošní žně v ČR začaly na Břeclavsku. V písčitých výsušných nížinách poblíž řek Moravy a Dyje padají za kosou kombajnů první stovky hektarů ječmene. Výnosy jsou hodně rozdílné. Jihomoravská krajina trpí velkým suchem s dlouhodobým nedostatkem půdní vláhy. Tráva i v obcích žloutne a odumírá, studny začínají být bez vody.

    Za socializmu vybudované závlahové systémy jsou zlikvidované nebo je jejich nabyvatelé po privatizaci nepoužívají a nechali je k rozebrání sběračům kovů, protože na vodě šetří. "Generel hospodaření s vodou v krajině se neplní, protože jeho uskutečnění by stálo mnoho peněz. V privátním prostředí by realizaci udržitelného rozvoje zemědělské krajiny měli platit místo státu byznysmeni. Jejich zájmem ale je krajinu vytěžit a přemístit se za podnikáním dál jinam. Vkládat investice do zemědělské krajiny nechtějí, zadržování vláhy v krajině považují za špatný byznys," uvedl ředitel Agrární komory jižní Moravy Václav Hlaváček.

    Nedostatek půdní vláhy si dělají zemědělci zčásti sami. Ekonomika je přinutila střídat na jednom a témže pozemku pouze tři kultury – kukuřici, obiloviny a řepku. Z osevního postupu se ztratily pícniny, protože stavy hospodářských zvířat jsou proti minulosti poloviční a produkce krmiv pro ně není žádoucí, nejsou potřeba. Pěstování řídce rostoucích plodin místo hustého porostu vláhu zadržující vojtěšky či jetele umožňuje v terénu při dešti odplavovat zeminu. A k tomu rychlý přívalový odtok vody z krajiny bez jejího vsaku do země.

    Současná zemědělská ekonomika u nás velmi utlumila chov mléčného skotu a prasat. Obchodní řetězce rády dovážejí cizími státy finančně dotované mléčné výrobky z Polska a Německa. Ve svých zemích totiž pro ně nemají odbyt, když je nesmějí vyvážet kvůli embargu do Ruska. "Trestání Putina" v Polsku a Německu se děje na úkor skomírajících českých a moravských zemědělců, kteří tím nemohou své zboží prodat. Prodat mohou jedině za cenu nižší, než mají výrobní náklady.

    Dle Hlaváčka situace s uměle vyvolaným masivním dovozem základních potravin do ČR je už na hranici potravinové bezpečnosti státu. V případě, že jejich dovozci do ČR přesunou svůj import z českých zemí nečekaně jinam, vyvolají nedostatek některých potravinářských komodit na českém trhu. Toto nebezpečí za socializmu nebylo. Tuzemská produkce obsahovala úplnou paletu plodin mírného zeměpisného pásma. Hodně zpracovaných výpěstků se i vyváželo, např. třetina české výroby cukru putovala zejména do arabských zemí. Po špatné privatizaci zbyl na jižní Moravě jediný cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou, zatímco všechny továrny konzerváren Fruty dovedli jejich soukromí nabyvatelé do konkurzu.  (vž)