Brněnské studio České televize se přestěhovalo z Typosu do Líšně
Moderní zázemí i pro náročné dramatické pořady
04.10.2016 07:25
V pondělí 3. října 2016 otevřela Česká televize nové studio v Trnkově ulici v Brně-Líšni. Pásku slavnostně přestřihli předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka, generální ředitel ČT Petr Dvořák a brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Stavba trvala šestnáct měsíců. Na nové pracoviště se postupně přestěhovalo všech 250 zaměstnanců z Typosu v Jezuitské ulici i z vedlejšího objektu v Běhounské ulici. Obě stávající budovy budou prodány ve veřejné dražbě.
O zahájení stavby jsme psali 21. 11. 2014:
V Brně-Líšni vyrůstá nové studio České televize
Nové televizní studio vzniklo v místě bývalé administrativní budovy společnosti Zetor. Ta naplno fungovala po několik desetiletí, poslední dekádu však chátrala. Objekt zahrnuje tři samostatná studia, z nichž jedno je vyhrazeno pro zpravodajství. V dalších prostorách vznikají studiové pořady. Největší plochu (330 čtverečních metrů) má moderní studio, umožňující vyrábět i náročné dramatické projekty. Jedním z prvních bude druhá řada úspěšného seriálu Labyrint režiséra Jiřího Stracha.
Jak zaznělo na tiskové konferenci, projekt nového studia se vyvíjel mnoho let. Současné vedení České televize jej zásadně zrevidovalo, včetně snížení nákladů na polovinu oproti původně zamýšlené částce, a v plánovaném termínu také dokončilo. Samotná stavba znamenala investici 274 milionů korun, dalších 32 milionů vložila ČT do osvětlovací techniky a 45 milionů do televizních technologií. Na základě výběrového řízení, jehož se zúčastnilo jedenáct uchazečů, se výstavby ujalo sdružení ČT Brno tvořené společnostmi IMOS Brno a PKS Stavby.
„Brněnské studio České televize odstartovalo svoji činnost před pětapadesáti lety v malých provizorních prostorách v centru města,“ řekl při slavnostním zahájení generální ředitel České televize Petr Dvořák. „Záhy si našlo pevnou pozici v programu tehdejší Československé televize, vychovalo generace televizních profesionálů i výrazných tvůrčích osobností, dalo vzniknout řadě kultovních pořadů. Dnes je jedním ze tří stěžejních komplexů ČT.“
Všichni, kteří měli s brněnskou televizí alespoň občas něco do činění (zvláště ti, kteří v ní po určitou dobu pracovali nebo stále ještě pracují), mají silný vztah k Typosu. U některých dokonce převažuje jakýsi sentiment. Koneckonů – hovoří o tom i stávající ředitel studia Jan Souček. „Typos je něco jako starý kameninový hrnec po babičce, se kterým už ale v době varných desek plnohodnotně fungovat nemůžete,“ říká naprosto výstižně. „Líšeň je pro nás jednoznačně cesta k moderní a efektivní televizní výrobě.“
|
Televizní technika pokročila doslova mílovými kroky. Velmi dobře si vzpomínám na dobu, kdy jsme při natáčení celostátního magazínu Zemědělský rok – psala se osmdesátá léta minulého století – opustili studio, zrušili nekvalitní filmové dotáčky a postupně přecházeli na elektroniku. O novou kameru jsme museli doslova bojovat, technici nám ji zprvu nechtěli půjčovat. Filmový materiál neměl vždy požadovanou kvalitu. S vedoucí výroby jsem se musel tvrdě dohadovat, aby nám alespoň pro natáčení vybraných dokumentů, na nichž nám hodně záleželo, poskytla kvalitní negativní film. V mnoha případech mi vyhověla jenom proto, že jsem byl zástupcem ředitele studia…
Při slavnostním otevření nové budovy se hodně vzpomínalo. Potkal jsem se například s vedoucím techniky Radomírem Kosem. V brněnské televizi pracuje už půl století, mohl by vyprávět… Kdysi jsme často spolupracovali při natáčení publicistických pořadů, byl mistrem zvuku. Archivní snímek jasně dokumentuje, jakou techniku jsme tenkrát používali. |
„Původní zázemí, v němž sídlilo brněnské televizní studio, stále zřetelněji omezovalo potenciál, který reálně má. Otevření nové budovy v Líšni proto vnímám primárně jako silný impuls pro všestranný rozvoj televizní tvorby, od zpravodajství po náročné dramatické projekty,“ dodává generální ředitel ČT Petr Dvořák. „V mnoha ohledech jsou nyní tyto prostory moderněji vybavené než komplex Kavčích hor, kde technologie často pocházejí ještě ze sedmdesátých let. Brněnské studio by se tak pro nás mohlo stát jakousi laboratoří, kde budeme moci zkoušet nové věci a nové televizní formáty. Jsem rád, že se nám podařilo po desetiletí úvah projekt úspěšně dokončit.“
JAROSLAV BOBEK
Foto: autor
