Festival Ruské jaro na Moravě opět v proudu

22.03.2019 10:30

    Jedenáctý ročník kulturního festivalu Ruské jaro na Moravě je opět v plném poudu. Na Generálním konzulátu Ruské federace v Brně jen oficiálně odstartovali za pořadatele – Ruský kulturně osvětový spolek na Moravě jeho předsedkyně, ruská básnířka Ljubov Vondroušková a za diplomaty atašé Artěm A. Indyčenko.

    Zástupce ředitele Ruského střediska vědy a kultury v Praze Oleg J. Soloduchin poznamenal, že v české meropoli takové kulturní akce jako jsou na jižní Moravě, spojené se zasvěcováním do životního způsobu ruské národnostní menšiny, nemají. Aktéři desítek kulturních akcí pro veřejnost se v moravském programu každý rok mění. Atašé Indyčenko označil moravský ruský kulturní festival, který trvá vždy od února do května, za svátek lásky, přátelství a míru.

    Oficiální zahajovací večer otevřeli recitátoři poezie Alexandra S. Puškina v ruštině i češtině při příležitosti básníkova 220. výročí narození. Básně s názvem Kvítek přednesly studentky brněnského Ekogymnázia v Labské ulici Sofija Desnickaja a Eliška Zeinerová pod vedením pedagožky Natalije Miženkové.

    Zpěvu romance Sergeje Rachmaninova s názvem Ostrovok se ujal student pěveckého oddělení brněnské Konzervatoře Vilém Cupák. Rovněž konzervatoristka Hana Kuželová s klavírním doprovodem Zdeňka Brože okouzlila publikum svým znělým hlasem při písni "Ně větěr vějet z vysoty" od Nikolaje Rimského-Korsakova a árií Jolanty z opery Jolanta od Petra I. Čajkovského.

    Hvězdou večera se staly české tanečnice v ruských lidových krojích – sarafánech Julie Klepáková, Karolína Mráčková a Tereza i Michaela Vrbovy. Šlo o úspěšnou taneční skupinu Dolls při Domě dětí a mládeže v brněnské Helceletově ulici, Fantázie – Židenice, kterou vede Lenka Chalabalová. Taneční skupina si vysloužila další angažmá na oslavách Dne vítězství nad fašismem v Evropě 8. května u sochy rudoarmějce v pozici Zastavte palbu! na brněnském Moravském náměstí. To včetně obvyklého průvodu Nesmrtelný pluk. Tvoří jej lidé, kteří nesou v průvodu zarámovanou fotografii svého předka, který přišel o život na světových frontách či jinde v boji proti fašistům za 2. světové války.  (vž)