Brno se opět ubránilo švédským útočníkům

18.08.2019 08:50

    Průvodem vojsk třicetileté války ulicemi Brna, uctěním památky hrdinných obránců Brna před jeho více než tříměsíčním dobýváním Švédy, dále historickou bitvou více než stovky vojáků pěších, na koních i dělostřelců na svazích Špilberku, rovněž tak dobovým jarmarkem a závěrečným barokním ohňostrojem před Novou radnicí vyvrcholil v sobotu Den Brna.

    Šlo o třídenní připomínku 374 let od úspěšné obrany katolického Brna proti útočícím protestantským Švédům. Skandinávci byli ve skoro dvacetinásobné početní přesile. Jejich více než čtvrtleté marné vlamování se za brněnské městské hradby v období velkých veder, a navíc epidemie tyfu a úplavice z nedostatku hygieny, je vyčerpalo natolik, že raději odešli zpět na sever. Nedostali se už k útoku na katolickou baštu Vídeň, jen co vyřídí ve svém týlu nepřátelskou katolickou metropoli Moravy. Při neslavném návratu ale ještě stačila část protestantského vojska vyplenit levý pražský břeh a ukrást obrovskou válečnou kořist.

    Vytrvalé nevelké brněnské vojenské posádce velel v obklíčeném a dělostřelbou i útoky ničeném městě francouzský hugenotský plukovník Ludvík Raduit hrabě de Souches. Studentskou i civilní domobranu organizoval páter Středa. Na Den Brna obyvatelé pietně uctili jejich památku. Tisíce zájemců o vojenskou historii se po tři dny seznamovaly se stopami obrany Brna před Švédy v r. 1645. Jsou opředeny skvělými legendami či pověstmi, které podporují brněnský patriotismus a hrdost lidí na své město.

    Den Brna se poutá k 15. březnu 1645, kdy švédský generál Torstenson vydal rozkaz vyčerpaným útočníkům ke generálnímu útoku na Brno. A to s tím, že když město do poledne nedobudou, bezvýsledné obléhání ukončí a potáhnou jinam. Dle pověsti útočníci tento den na několika místech prolomili hradby a probíjeli se do Brna. Brňané na poslední chvíli přistoupili ke lsti – všechny kostely ve městě začaly zvonit poledne už v 11 hodin. Švédi ničivého útoku zanechali, po více než sto dnech vysilujícího marného válčení sbalili svá polní ležení okolo moravské metropole a odjeli. Od té doby se zvoní brněnské poledne už v 11 hodin. Jiná pověst se týká odlévání skleněných koulí do pušek obránců v brněnských sklepích. Určeny byly pro švédského generála Torstensona. Ten byl prý odolný vůči kovovým střelám a mohla ho zabít jedině skleněná kulka. V upomínku této pověsti vypadává z brněnského časostroje ve tvaru střely na náměstí Svobody vždy v 11 hodin skleněná kulička, uvnitř s logem Brna. V těchto dnech to byly speciální skleněné kuličky s logem 374. výročí Dne Brna.  (vž)

Foto: Václav Žalud