Různé tváře energie

    Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Dana Drábová, Ph.D., přednášela ve středu 27. února 2013 studentům Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity v Brně. Zdůraznila, že úkolem států je postarat se o své občany v dobách, kdy nejsou schopni sami si zajistit základní životní potřeby. V této souvislosti vyvstávají stále větší problémy s dostatkem energie. Počet obyvatel na Zemi se každoročně zvyšuje o 80 milionů. To je totéž, jako by „vzniklo“ nové Německo. Jen pro srovnání – stejný počet lidí v Německu používá 12.600 km dálnic, 41.300 km silnic a 2,4 miliardy čtverečních metrů obytných prostor. Ročně spotřebuje 673 TWh elektrické energie. Přibližně 1,5 miliardy lidí na Zemi nemá přístup k elektřině, 2,5 miliardy lidí používá k topení a vaření pouze biomasu, mnoho lidí umírá na malárii a tuberkulózu. Při zachování současných trendů přibude v příštích 20 letech 0,5 miliardy energeticky chudých lidí. To je důvod, proč je nezbytné věnovat této problematice stále větší pozornost.

    V roce 2030 bude žít na naší planetě přibližně 8,5 miliardy lidí. Koncepce počítá s 4.800 GW nově instalovaného energetického výkonu, z toho 800 GW má být uvedeno do provozu v Evropě. V investičních nákladech to představuje 20 bilionů eur. Čína, Indie a další lidnaté země se orientují hlavně na uhelné elektrárny, emise skleníkových plynů se proto výrazně nesníží. Více než 80 procent spotřebované energie pochází z fosilních paliv. Biomasa není schopna pokrýt naši spotřebu, navíc ohrožuje potravinovou a vodní bezpečnost. Ve světě je nyní v provozu více než 430 jaderných bloků, což pokrývá 14 procent spotřeby elektřiny. Nejvíce jaderných elektráren se staví v Asii. K zásadním faktorům, které ovlivní rozvoj jaderné energetiky, patří ekonomické parametry, úroveň bezpečnosti, nakládání s vyhořelým palivem, možnost vojenského využití uranu, v neposlední řadě pak i veřejné mínění, přístup politiků a legislativní požadavky. Žijeme v době, kdy emoce a pocity často znamenají více než fakta.  (jbo)