Znáte symboly Brna a jeho městských částí?

    Za symbol města Brna lze považovat ledacos. Známe to z různých pojmenování, slovních spojení i propagačních triček: brněnský drak a kolo, Špilberk („město pod Špilberkem“), hantec, šalina, nejnověji černý orloj z náměstí Svobody či „koňafa“ z náměstí Moravského… Ovšem každé město hodné toho názvu má i své symboly oficiální, tedy městský znak, vlajku, a je-li dost staré, pak i pečeť, z níž později byly její atributy většinou převedeny do znaku a vlajky. Brno navíc patří k městům, kde svůj vlastní znak a prapor má i každá z jeho dvaceti devíti městských částí – na rozdíl třeba od Olomouce, kde mají dvacet šest městských částí, ale žádná z nich vlastní znak nemá.

    Publikace Petra Houzara Brněnské symboly. Pečeti, znaky a vlajky Brna a jeho městských částí (vydalo statutární město Brno, Archiv města Brna roku 2019 jako suplementum č. 27 sborníku Brno v minulosti a dnes) je zaměřena právě na oficiální symboly našeho města a přináší jejich historii i přesný popis.

    Autor knihu rozdělil do tří hlavních částí. Šest kapitol úvodní části shrnuje poznatky o právní regulaci komunální heraldiky (nauky o znacích) a vexilologie (nauky o vlajkách) na celém českém území i v Brně, o jejich vývoji i současném stavu, ovlivňovaném Pracovní skupinou pro městské symboly, najdeme tu přehled pramenů a charakteristiku jednotlivých symbolů, tj. pečetí (jimž se věnuje sfragistika – nauka o pečetích), znaků a vlajek. Důležitá je definice vlajky. Už staří Římané užití pojmu vexillum (z něhož je odvozena vexilologie), tj. plachta, omezili rozhodnutím, jak má být připevněna k žerdi, aby mohla být nazvána vlajkou. I podle současného předpisu má vlajka pevně stanovený poměr šířky k délce listu a je třeba, aby mohla bát z žerdě sňata – na rozdíl od praporu, který je k žerdi připevněn trvale.

    Nejpodstatnější je druhá část publikace, protože přináší zevrubný a bohatě ilustrovaný přehled symbolů Brna a jeho městských částí. O znaku města Brna se například dozvíme, že ten původní, odvozený z malé pečeti z roku 1315, se nelišil od současného, ale později, roku 1646, byl císařem Ferdinandem III. takzvaně polepšen, a to za zásluhy Brna při obraně proti Švédům. Názorně nás o tom přesvědčí věhlasný portál Staré radnice, kde je těsně nad vchodem umístěn malý znak Brna, s vročením 1511, a nad ním velký polepšený znak s panovníkovou iniciálou F. III. a s černým dvouhlavým orlem, který má na prsou městský znak, a s letopočtem 1660. Tento polepšený znak se přestal užívat až od července 1945 (a v současnosti – samozřejmě bez iniciály F. III. – ho používá městská část Brno-střed). Od té doby zase platí původní znak z roku 1315, tj. červený štít se čtyřmi pruhy; horní bílý je poloviční vůči třem ostatním, jež jsou pod ním v pořadí červený, bílý a (ve špici) opět červený. Stejně uspořádaný sled vodorovných pruhů má i brněnská vlajka; jsou také v poměru 1 : 2 : 2 : 2 a poměr šířky listu k jeho délce kupodivu není stanoven.

    Pak následuje popis znaků, vlajek a popřípadě pečetí jednotlivých městských částí počínaje Bohunicemi a konče Židenicemi. Zajímavé jsou takzvané figury, tedy vizuální znaky, emblémy, užité v různých znacích městských částí. Některé jsou „mluvíci“ (bosá noha ve znaku Bososnoh, jehně či vlastně Beranek Boží u Jehnic, kohout u Kohoutovic, tři lískové oříšky u Nového Lískovce, lyska černá u Starého Lískovce), jiné jsou odrazem faktu, že se v okolí Brna v minulosti hojně pěstovala vinná réva (vinné hrozny, listy, lis, kosíř či kopáč ve znaku Bohunic, Bosonoh, Chrlic, Brna-jihu, Jundrova, Komína, Líšně, Maloměřic a Obřan, Medlánek, Ořešína, Řečkovic, Tuřan, Vinohrad, Žabovřesk a Židenic) a taky se rozvíjelo zemědělství (radlice či krojidlo nebo srp u Černovic, Jehnic, Kníniček, Komína, Medlánek, Ořešína, Řečkovic, Slatiny a Žebětína). Z dosud nejmenovaných městských částí má Bystrc nový znak s dominujícím zvlněným pruhem (kvůli přehradě), Ivanovice mají znak podle pečeti s koněm a podkovou, Královo Pole má znak složený ze tří částí s mnoha figurami (a s osamocenou „mluvící“ figurou královské koruny na vlajce), Brno-sever má ve znaku čtyři modré hvězdy podle čtyř katastrálních území, z nichž městská část vznikla (jedním z nich jsou Husovice, které také měly svůj znak s “mluvící“ husou), a Útěchov má znak z poloviny odvozený od rodu Ronovců na blízkém hradě Ronově.

    Závěr publikace tvoří Přehled dat schválení symbolů, důležitý Slovník užitých figur (s popisem a jejich vysvětlením), Seznam vyobrazení, Prameny a literatura, Zusammenfassung a Jmenný a Místní rejstřík.

    Ve více než třísetstránkové knize znalce dané problematiky Petra Houzara najdou zájemci vítané poučení, co všechno lze vyčíst ze symbolů Brna a jeho městských částí stran historie i současnosti našeho města. Otázka je, zda náklad 700 kusů bude pro všechny stačit.

MICHAL ŽÁK