Vznikla FIM v Pacově nebo v Paříži?

13.09.2014 17:05

    Mezinárodní federace motocyklistů, ve francouzštině Fédération Internationale de Motocyclisme, známá pod zkratkou FIM, je orgán nám v Brně dobře známý, neboť zastřešuje i pořádání divácky nejmasovějšího závodu v Česku, Grand Prix České republiky silničních motocyklů na Masarykově okruhu.

    Má pod svou velící taktovkou motocyklové disciplíny, kterými jsou: silniční závody, terénní, trial neboli motocyklové závody zručnosti přes překážky, enduro, což je soutěž jednotlivců na čas v terénu a oválové závody.

    Organizace FIA slaví koncem tohoto roku významově plnohodnotné jubileum, kterým je 100 let jejího vzniku.

    Ale je zde jeden problém, a to z českého náhledu dost podstatný.

    Mnoho lidí je přesvědčeno, a byly nám opakovaně podávány informace v černém na bílém, že Mezinárodní federace motocyklistů doznala svého zrodu v Pacově, kdysi náležící do jihočeské oblasti, nyní spádově spadající do kraje Vysočina.

    Do mluvy i písma zažité tradice v českém podání se občasně vmísil odlišný údaj, hovořící o vzniku motocyklové federace v Paříži. Tedy dvě protichůdné informace, kdy se v dané otázce ten, kdo nebyl do záležitosti až tak zasvěcený, nedokázal dost dobře orientovat.

    Tedy jak to vlastně bylo, bylo námět myšlenky a následného popudu k vydání se do tradičně označovaného místa děje, kterým je malé, ale malebné městečko Pacov, které kromě udávané historické rarity má navíc i jednu geografickou, jíž je 15° poledníku východní délky, který v době tzv. zimního, oficiálně středoevropského času, supluje proslulý greenwichský nultý poledník procházející londýnskou královskou observatoří.

    Tato skutečnost zadala dokonce podnět ke každoročnímu pořádání festivalu pod příhodným názvem Pacovský poledník.

    A zde se mně od starých pamětníků, bohužel již přes jednu či dvě generace, a stále aktivních pořadatelů motokrosu dostalo řádného vysvětlení ohledně založení Mezinárodní federace motocyklistů, která se označuje zkratkou FIM.

    Skutečnost se měla tak, že ji lze vyjádřit rčením, že bylo i nebylo a její skutečnost měla prozaičtější podobu.

    V Pacově se našla kdysi parta motocyklových nadšenců, kteří uspořádali v letech 1905 a rovněž i o rok později motocyklový závod na Pacovském okruhu, který měl délku 62,5 km. Vyznačoval se trojúhelníkovým tvarem, kdy start se konal pochopitelně v Pacově, a trať zamířila dále na Cetoráz s obrátkou v Prasetíně s pokračováním přes Obrataň a průjezdem obcí Kámen, kde se nalézá romantický hrad, který se později stal muzeem trvalé motocyklové expozice, a zamířila k Pelhřimovu s pokračováním na Červenou Řečici se severní otočkou u Křelovic a nazpět přes Hořepník do prostoru cíle v Pacově.

    Na přelomu 19. a 20. století se počal vyskytovat počet různých motoristických závodů a začala se pociťovat potřeba upřesnění jednotlivých pravidel a předpisů. Motorových vozidel a závodů se nejvíce vyskytovalo ve Francii a právě tam v roce 1894 vznikla prvá motoristická, v tomto případě automobilová, organizace v Evropě, ale prozatím pouze národního charakteru. To bylo v době, kdy naléhavost této organizační nezbytnosti ťukla na dveře i v českých zemích a v Praze došlo v roce 1904 k ustavení českého klubu automobilistů. Ale o 100 km jihovýchodněji v Pacově se objevil motocykl Laurin & Klement, který rozvířil velký zájem veřejnosti o tento druh dopravního prostředku. Rozhodující kartu vynesl okresní starosta Vavřinec Hamerník, mimo jiné majitel malého zámku, který pořádal různé dýchánky, jež měly různorodá témata společenských rozhovorů s námětovým doplňkem na téma doprava, tedy v té době již už z části motorizovaná. Z této společnosti se vykrystalizovalo tzv. zdravé jádro s užším zaměřením na dopravní prostředky. A právě tato skupina se sešla v pacovské hospodě Na Panské, kde byl vysloven návrh, že by se měla založit mezinárodní motocyklová organizace, která by sjednotila pravidla pro pořádání závodů. V této společnosti se též nalézali zahraniční účastníci, kteří tuto myšlenku přenesli do svých domovů. Sémě nápadu poté padlo na úrodnou a konkrétní půdu v Paříži, kde byla v prosinci roku 1904 oficiálně založena Mezinárodní federace motocyklistů. Dodejme, že, jak jinak, také v hospodě s názvem Ledoyen.

    Avšak lví podíl na tomto počinu byl přiznán i Pacovu, coby duchovně námětovému mezníku v této organizační záležitosti motocyklového sportu, kde v podstatě zazněl startovní výstřel, který dal do pohybu následné dění.

    A v tomto městě ideového námětu se konal první motocyklový závod na českém území v roce 1905 s jeho reprízou o rok později.

    Při příležitosti 33. výročí založení světové organizace FIM v Paříži, byl veřejně přiznán významný podíl i duchovnímu otci tohoto inspiračního námětu, městu Pacov, které uspořádalo oslavu 33. výročí kongresu této světové motocyklové organizace, stvrzenou přítomností prezidenta FIM Pierem Nortierem, který na pacovském náměstí vyzvihl významný přínos Pacova na založení Mezinárodní federace motocyklistů, která svou působností přetrvává dodnes. Její významový dosah si máme možnost každoročně připomenout i v Brně při příležitosti pořádání Mistrovství světa silničních motocyklů v souvislosti s GRAND PRIX ČESKÉ REPUBLIKY, které je též do určité míry potomkem pacovské námětové myšlenky.

    Na základě rozhovoru s druhou generací pamětníků této významné události a organizátory motocyklových závodů i patriotů významného počinu v historickém městě Vysočiny, zaznamenal v Pacově 11. 9. 2014

JIŘÍ V. ŘEZÁČ