S Františkem Vymazalem přes hranice času

03.06.2014 15:35

    S panem profesorem Vymazalem jsem se sešel v jeho oblíbené starobrněnské restauraci v blízkosti kláštera založeného nezapomenutelnou Eliškou Rejčkou. Slavný filozof s chutí upíjel ze džbánku s lahodným starobrněnským ležákem a rozmlouval přitom se svou přítelkyní husou nějakým pro mne nesrozumitelným husím dialektem. Domestikovaný pták mu kdákavě odpovídal. Oba diskutující projevovali vzájemné porozumění, jednání probíhalo v přátelském ovzduší. Na mou žádost o rozhovor však polyglot zahučel cosi nepřívětivého, při pohledu na můj novinářský průkaz opovržlivě odfrkl, to vše v nějakém jazyce pro mne nesrozumitelném. Pak konečně požádal ptáka, aby se vzdálil, předtím mu dal loknout piva ze džbánku, které husa vypila málem do dna. Filozof si rukávem otřel z boty, co mu tam husí přítel před okamžikem nadělil a pronesl již česky s jistým rozechvěním v hlase:

    Za vyvážení smetí dostaneš víc než za nejdůmyslnější systém filozofický. Pak pokynul na znamení, že se mohu začít ptát:

    Co říkáte, pane profesore, na současnou vnitropolitickou situaci?

    Když se mohl lid balamutit 70 let falešnými rukopisy, proč by se nemohl šálit dál něčím jiným? Mnohdy se mně zdá, že se nemůžeme z roku 48 nijak vyplést. Některé noviny by mohly čas po čase otiskovat své staré články. U nás pracují všechny strany pro dobro národa a přece je pořád hůř. Hynoucí strana se neštítí žádných špatností, aby zachytila poslední drobet své moci. Čím jsou vůdcové některé strany chtivější, tím snáze se to s nimi sveze. Dějiny se píší vždy až příliš pozdě. Co bývá výsledkem tolika bojů a obětí? Několik darebáků slízne smetanu. A co by si počalo tolik lidí, kdyby je neživil stát?

    Aha. A zahraniční politika?

    Slabé národy, obklíčené velkými jsou jako myš v pasti: čím dál tím hloupější kousky vyvádějí.

    Jak se díváte na postavení Moravy a Brna?

    Jak jinak vypadá geografie Moravy v hlavě konduktora a gymnasijního žáka!  Víte, v Brně je aspoň padesát učitelů franštiny a němčiny a jen jeden češtiny. Patrně stačí. První paragraf národního katechismu by měl znít: Nevezmeš jména národa nadarmo. A žádná statistika nám nepoví například, kolik je v Brně lenochů. Jisté je, že nejvíc rozumných lidí je v hospodě. A rozumní lidé mají nejméně přívrženců.

    Co naše školství?

    Žák musí umět počítat nožky a chlupy nejmenšího broučka a na kostel hledí jako kráva. Škola vykoná dost, když nezabije v žáku rozum. U nás se nejraději přednáší o tom, co každý ví. Kdyby noví počali myslit tam, kde staří přestali!

    Jak s důchodovou reformou? Strany se liší v názorech, jak řešit…

    Onehdy jsem byl přesvědčen, že je 7 hodin a bylo 6. Jak by bylo pěkné, kdyby se mohl dávat lidem místo penze revolver.

    Co soudíte o současném umění?

    Nynější umění chce, aby mu nikdo nerozuměl. Hlupáci se mstí rozumným lidem tím, že od nich berou mnoho peněz.

    Co byste vzkázal našim představitelům?

    Napiš si honem své zásady, neboť nevíš, jaké zítra budou.

    Jak se díváte na budoucnost?

    Čeho ses nikdy nenadál, to právě se na tebe chystá.

    Na mém protějšku bylo znát, že má povídání tak akorát, jeho odpovědi byly stále úsečnější.

    Co myslíš, kterých lidí je víc: které ty rád potkáváš anebo těch, kteří rádi potkávají tebe? uzavřel naše setkání vlastní otázkou.

    Nenabídl mi již k sezobnutí žádné další ze svých Zrnek moudrosti. Přivolal zpět husí přítelkyni, podělil se s ní o zbytek ležáku a pokračoval v dialogu s ptákem, kterým si rozšiřoval slovní zásobu v brněnském husím slangu. Pak si objednal další džbánek chutného starobrněnského moku. Já také. Už jsem potřeboval moc něco dobrého a silného, čím bych všechny ty věčně pravdy co nejrychleji spláchl a pořádně zapil.

S panem profesorem Fr. Vymazalem rozmlouval JAROSLAV ŠTĚPANÍK

František Vymazal 1841–1917 – filolog, překladatel, polyglot, autor konverzačních příruček. Ve své době výrazná i svérázná osobnost Brna.  Jako jedinečný jazykový fenomén se proslavil vlastní metodou výuky jazyků a populárními učebnicemi „Snadno a rychle“.  Vydal jich celkem dvacet osm. Kromě světových jazyků sepsal kupříkladu „Snadno a rychle“ hebrejsky, litevsky, portugalsky, rumunsky, švédsky, staroslovansky či turecky a dokonce i cikánsky.  František Vymazal byl vždy svůj, jak se říká „originál“. Již jako student s výborným prospěchem odmítl u maturity zodpovídat otázky na protest proti školometství a zkoušce, která nereflektuje skutečnou duševní zralost. Za světové války byl vyšetřován pro podezření z velezrady a vězněn na Špilberku.  Muž širokých znalostí a osobitých názorů prožil život po svém – a jak jinak – v trvalé nouzi, často o hladu.  Mimo jiné je autorem několika útlých knížek aforismů, které vydával pod názvem Zrnka. Odtud odpovědi v našem rozhovoru.