Rada města Brna hodlá řešit kalamitní stav parkování a dopravy v Brně

    Kdykoli projíždíme Brnem, narážíme na pravidelnou potíž s parkováním. Nic nového pod sluncem, ale problém se už vyostřil natolik, že jej projednávala Rada města Brna a situaci hodlá řešit aspoň dílčím způsobem výstavbou parkovišť typu tzv. Park and ride (Zaparkuj a jeď).

    Jejich podstata by spočívala ve zbudování záchytného parkoviště, které by bylo vázáno na dosah městské hromadné dopravy na okraji města, kterou by se pokračovalo dál do vnitřních prostor centra. Vše je prozatím ve stádiu úvahové realizace, která by předcházela komplexnímu provedení. Prvým reálným průzkumem by bylo vytvoření parkovací plochy typu P + R v prostoru brněnského Ústředního hřbitova a podle výsledku by zamyšlený projekt mohl doznat svého pokračování na dalších strategických místech v předpokládaném počtu 11 parkovišť.

    Snahou tohoto plánu by bylo odlehčení dosavadním parkovacím plochám v v centru, které svou kapacitou nestačí dnes už plnit roli v pojmutí alespoň základního počtu automobilů. Plán vycházející z jednání Rady Brna při vědomí kalamitního stavu v Brně, plánuje výstavbu dalších parkovacích domů v samotném srdci města.

    Do strategického projektu mající 11 bodů návrhových řešení, přísluší rovněž dopravní terminál v prostoru Mendlova náměstí, který by doznal nové trasy.

    Tento centrální prostor nejenom historické čtvrti Staré Brno, ale zároveň městské části Brno-střed, je centrálním bodem do něho směřujících tras významných brněnských dominant sestávající z brněnského výstaviště, v nedaleké vzdálenosti řeky Svratky, proslulého zdravotního zařízení fakultní nemocnice u Svaté Anny, pivovaru Starobrno či baziliky Nanebevzetí panny Marie. Jeho významové historie je stvrzena areálem Augustinského opatství, proslaveného vědeckými výzkumy Johana Gregora Mendla, od kterého převzalo náměstí i svůj název.

    Svůj historický a turistický význam sehrává i proslulá vinárna U královny Elišky. A právě tento starobrněnský středobod by měl doznat změnu v podobě dopravního terminálu.

    Návrh počítá s přestavbou tramvajového svršku, který by změnil polohu a z dosavadního místa by měl své působiště u klášterní zdi.

    Tento způsob přestavby by se měl týkat i nekolejové dopravy, které dozná rovněž odklonu od původní trasy.

    Strategický projekt počíná navíc se stavbou středně kapacitního parkoviště u Augustinského kláštera.

    Další z námětů strategického projektu bude realizován v oblasti telematiky, neboli informačního systému uživatelů železniční dopravy. Dosavadní informační způsob je svými technickými možnostmi na dorazu, a doba si vyžaduje využití nových technologií.

    Pro cestující bude k dispozici řada přehledných informačních panelů, které jim budou přibližovat dění v souvislosti příjezdů a odjezdů vlaků v návaznosti na případné změny v případě výluk a způsobů náhradního řešení dopravy.

    Telematika je významná společnost poskytující telekomunikační služby a svým zaměřením patří mezi největší subjekty tohoto druhu, do jejíhož portfolia náleží i poskytování internetových služeb.

    V rámci strategického rozvoje statutárního města Brna se bude realizovat rovněž další část dopravní infrastruktury a to tzv. „malou rychlodráhou“ v ose Žebětín – Bystrc, kdy určitá část menšího rozměru tohoto projektu povede pod zemí.

    Nový projekt počítá v oblasti tramvajové dopravy s vybudováním terminálu ve Starém Lískovci, který má prostřednictvím trolejbusové dopravy pokrýt cestovní potřeby obyvatel této městské části.

    Rovněž tak se bude restrukturalizovat dopravní spojení s významným objektem Kampus. Konkrétně by se mělo jednat o spojnici koncových bodů Osová-Kampus, které obslouží dopravu pro univerzitní centrum a bohunickou nemocnici. Navrhovaný projekt by se měl realizovat do období počátku dvacátých let.

    Tyto projekty nejsou ojedinělými změnami, se kterými počítá plán strategického rozvoje pro Brno. Mezi ně náleží využití dosavadních tratí, které však se zvýšenou potřebou obyvatelstva si vynutil jejich renovaci v podobě prodloužení dosavadního dopravního systému. Lze mezi ně zařadit prodloužení tramvajové dopravy ze Štefánikovy čtvrti do jednoho z našich prvních panelových sídlišť Lesná.

    V obdobném smyslu lze hovořit o prodloužení bývalé tramvajové trati od Stránské skály (zadní vchodový trakt Zetoru) až do městské části Líšeň, kam by měla směřovat veřejná doprava rovněž prostřednictvím trolejbusového spojení.

    Brno má velký potenciál, které jej řadí mezi nejvýznamnější metropole Česka. Záleží na využití ať už stávajících kapacit, jež má k dispozici nebo zbudování nových dominantních center v jeho strategickém rozvoji.

    Je dobře, že velká radnici v tomto směru nešetří nápady a zejména jejich ideu se snaží provádět realitou progresivních činů.

JIŘÍ V. ŘEZÁČ