Ouzko, ouzko, oustavě…

03.06.2015 20:45

    Nikoli vrabci na střeše, těm je to lhostejné, ale chlapi u piva nyní hojněji štěbetají o tom, zda a nakolik je potřeba měnit a inovovat ústavu. Pravdou je, že kdykoli se někde ve správě českých věcí společných projeví jistá neurčitost, má naše politická reprezentace snahu řešit ji velkoryse pojatým paragrafem. Nejlépe ještě výhodně zakrouceným ve prospěch sponzorů momentálně dominujícího politického uskupení. Výstižným příkladem sporů nad očárkovanými tácky budiž současná slovní přestřelka o tom, má-li být uzákoněn fakt, že je to toliko vláda, kdo z podstaty věci koncipuje státní zahraniční politiku. Za vzor národu dává ministr pro lidská práva Dienstbier, autor návrhu na změnu míněného ústavního paragrafu, sousední Polsko. O zahraniční politice, jak převládají hlasy nad pivní pěnou, netřeba diskutovat. Vždyť zahraniční vztahy, byť si je pěstuje každá z členských zemí samostatně, se nakonec stejně rozhoduje na úrovni EU. Na jednotlivce, zejména někdejší soc-dem země zbývá jen mediální vlnky, aby sankce nebo odsouzení mocnosti za tvrdý zásah tu či onde nepůsobilo tak příkře. Právě Poláci dlouhodobě svou zahraniční popularitu předjednávají s USA (viz evropská káznice pro neodsouzené). Pohříchu přitom preferují ekonomickou prospěšnost takového konání. Stejný princip byl by jistě po chuti i správci naší pokladny. Kabátu totiž bližší košile. Rozhodně bychom měli, jako vnitrozemský stát, právě tuto zásadu do své ústavy ukotvit, aby odolala případnému příboji zdravého rozumu.  (drk)