Do roka a do dna

    Hodinka před půlnoci na Silvestra… doba exponovaná, vyhlížená tisícovkami nás, usedlejších, v očekávání, že v závěru roku budeme pobaveni… Ta hodina na ČT1 patří už téměř celé desetiletí brněnské televizi.

    Každoročně, vždy v půli listopadu připravuje zábavný pořad nazvaný Do roka a do dna. A po celé to desetiletí v podstatě ve stejném tvůrčím a hereckém obsazení. Místa natáčení se střídají, loni to byl dalešický pivovar, letos hostinec Charlie´s Mill Restaurant v Brně-Králově Poli.

    Kdysi to býval mlýn. Ty doby připomíná mohutné, obnažené trámoví, i vyzdívka a dobové předměty v sále, nyní překryté všudypřítomnou televizní technikou, která zahltila restauraci i její technické provozy.

    Připravovalo se a natáčelo tři dny. První den se všechno rušivé překrývalo černým sametem, tahaly kabely, stavěly jeřáby na reflektory, zabydlovali se osvětlovači a zvukaři, kostymérky a maskérky, aranžovaly se stoly pro kompars, i ten ústřední, u nějž si pak po dva dny ve čtyřicetiminutových blocích povídali herci a zpěváci, vedeni Janou Paulovou a Pavlem Zedníčkem. Nezávidím jim. Václav Svoboda, Aleš Zbořil, Robert Mikluš, Sandra Pogodová, Halina Pawlovská a Peter Nagy strávili vyprávěním historek a vtipů čistého času téměř čtyři hodiny – a když pak odečteme pět písniček a patřičný potlesk, příchody, odchody a komentáře, tak z těch čtyř hodin se nakonec do hodinového pořadu vejde nějakých třicet minut povídání – toho nejlepšího, co se povedlo, čemu se smáli nejen herci, ale od srdce i kompars, neb vězte, že smích a potlesk komparsu se natáčí zvlášť.

Jana Paulová, Peter Nagy, Halina Pawlovská, Pavel Zedníček a další, včetně za hlavu se chytajícího režiséra Petra Ryšavého.

    Kompars – sedí u stolů, prohýbajících se pod náporem jednohubek, obložených chlebíčků, rostbífů, tataráků, řízečků, limonád, piva, vína – no, vypadá to lákavě, kompars ostýchavě uzobává, ale jednohubek a chlebíčků neubývá, a tak se ptám a dozvídám se, že komparsistou se mohu stát i já, i v Brně je na to agentura, dám jí nacionálie a své nejkrásnější foto a kariéra mi leží u nohou. Zatím ale musím dávat pozor na každý krok, protože po podlaze se vinou stovky metrů kabeláže a už jsou tu taky všichni, kameramani, zvukaři, režisér, pomocný režisér, asistentka režie, produkční, dramaturg, architekt scény, osvětlovači, režisér volá kompars na místo, zvuková zkouška, a osvětlovací zkouška, a já zjišťuji, že překážím všem, i servírkám, i v koutě postávajícímu muži v šedé bundě a bílé košili, bez nějž by celý, s takovou péči připravovaný pořad mohl vyhořet, a to doslova. Ale všechno jistí šestilitrový práškový hasicí přístroj. Prý bude stačit. Takže na Silvestra, hodinu před půlnocí si nalaďte ČT1, uslyšíte a uvidíte veselé historky ze života našich předních pražských umělců, vtipy z jejich herecké mošničky, obložené mísy připravené personálem restaurantu Charlie´s Mill, písničky v podání Ilony Csákové, Petra Bendeho a Petera Nagye, což všechno pro brněnskou televizi a pro nás diváky zorganizovali dramaturgyně Jaroslava Pešková, scenárista Zbyněk Vičar, zrežíroval Petr Ryšavý, hlavním kameramanem byl Martin Přeták, hrát tam bude kapela Karla Cóna, v šedesátičlenném komparsu zasednou…

Text a snímky: LADISLAV VENCÁLEK

Technické a ruční práce.

Pauza…