Žena z dřívějška přichází pro nenaplněnou lásku

10.11.2017 11:30

    Jsi stará, opotřebovaná a ošklivá. Říká to Frank své manželce Klaudii na Činoherní scéně Městského divadla Brno. Věta zazní nedlouho před koncem nové inscenace hry německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga nazvané Žena z dřívějška. Manželé středně mladšího věku se po devatenácti letech společného života stěhují kamsi za moře, se svým devatenáctiletým synem Andim.

    Ošklivou větou hra míří k vyvrcholení, nečekaný je ovšem začátek. Hlavními dveřmi bytu plného zabalených krabic vstupuje na scénu postava Romy Vogtländerové, která hned s klidem a úsměvem oznamuje, že si přišla pro Franka. Před čtyřiadvaceti lety jí prý sliboval věčnou lásku. „… mně bylo sedmnáct, tobě dvacet, a tys´ mi tenkrát přísahal, že mě budeš milovat navždycky. A já jsem taky přísahala,“ říká Romy. Manželka je samozřejmě překvapena, reaguje jako každá jiná na jejím místě: žádá, aby Romy odešla. Zpočátku hra připomíná Feydeauovu frašku Brouk v hlavě, kdy postavy prolétávají dveřmi sem a tam. Téma je však vážné, dávná milenka trvá na svém, manželé postupně odhalují momenty ze společného vztahu. Prožívají dva zlomy. Stěhování a nečekaný příchod exmilenky. Na banální situace se nabalují nečekané souvislosti. Dovídáme se také o vztahu syna Andiho s jeho přítelkyní Tinou. 

    Pro herce i pro diváka je náročný autorův vypravěčský styl – skáče v čase. Herci často opakují dialogy, někteří kritici mluví o „dekonstrukci časové posloupnosti“. K tomu patří neobvyklé řazení scén, střihy a již řečená časová nesouslednost. Dialogy v režii mladé režisérky Alžběty Burianové zvládají oba manželé – Radka Coufalová a Igor Ondříček a stejně tak i Romy – Markéta Sedláčková. Manželka je rozezlená, vzteklá, zdánlivě klidnější manžel se dostane do situace, kdy už chce podlehnout vábení někdejší milenky. Vnitřní napětí dovede Igor Ondříček přenést na diváka. Dějem provází Andiho přítelkyně Tina – Eliška Skálová sedící většinu času na konstrukci nad scénou. Dobře zvládá svůj text i zpěv v kombinaci s předtočeným zvukem. Vojtěch Blahuta v roli Andiho vyniká především v dialozích s Romy. Hra má tragické rozuzlení, v němž rezonuje moment z Eurípidésovy Médeiy. Rekvizity ve vypjatých scénách létají až na širokou forbínu. Hraje se bez přestávky, na působivé a vlastně zmenšené scéně a v kostýmech Pavly Kamanové. Spád děje podporuje nápaditá režie a dobrá hudba Jakuba Kudláče. 

    Padesátiletý Roland Schimmelpfennig je údajně nejhranějším německým autorem ve světě, patří také k nejplodnějším. Ženu z dřívějška napsal na objednávku vídeňského Burgtheatru, uvedena tam byla v září 2004. Hra Žena z dřívějška je pro přemýšlivého diváka, Městské divadlo Brno rozhodně zdobí. Premiéra byla 4. listopadu 2017.  (tr)

Radka Coufalová (Klaudie), Igor Ondříček (Frank) a Markéta Sedláčková (Romy – zleva).

Foto: archiv MDB