Zasvěcený pohled do říše loutek

21.01.2014 16:10

    Čtenáři, které v dětství okouzloval svět „pimprlových“ králů, princezen, vodníků, čarodějů, draků a čertů, ale s nimi také ostatní milovníci „dřevěné Thálie“ jistě rádi sáhnou po čerstvé knížce Rodinná loutková divadélka – herectvo na drátkách (2013), kterou sepsal, vlastními fotografiemi dokumentárně připravil a péčí Moravského zemského muzea v Brně vydal vedoucí tamního divadelního oddělení a kurátor jeho bohatých fondů Jaroslav Blecha.

    Kompozičně promyšlená publikace se v pěti základních kapitolách a s příslušným odborným a bibliografickým aparátem poučeně i čtivě zaměřuje na téma, kterému se autor knižně, časopisecky i popularizačně věnuje dlouhodobě: na méně probádanou, avšak hodně rozvinutou linii našeho loutkářství – v domácnostech amatérsky provozované stolní divadlo zhruba první poloviny 20. století. Jakožto poměrně nákladná zábava nesloužilo jako běžná dětská hračka, nýbrž je při zapojení vlastních tvůrčích schopností interpretovali drobotině dospělí. V textových předlohách převládaly pohádkové látky, uplatňující vlastenecky výchovné snahy; ochotnické předvádění preferovalo klasické marionety a mívalo konzervativní ráz. Těžiště knihy spočívá v partii Aktéři stolních scén. Připomíná řadu uměleckých osobností, které (počínaje malířem a kreslířem Mikolášem Alšem), institucí a periodik, které se o rozvoj této oblasti zasloužily. Loutky (nejčastěji velikosti 15–35 cm) i všechny ostatní náležitosti (bednové konstrukce s malovaným portálem a oponou, kulisy, rekvizity atd.) na kvalitní úrovni sériově vyráběly a prodávaly celostátně zavedené i menší lokální firmy, působící také v Brně. V Blechových přehledech, popisech a charakteristikách občas narazíme na zpestřující zajímavosti a kuriozity, např. v návodech a radách dobových příruček pro „loutkomily“.

    Publikace dává přednost vizuálnímu vnímání rozličných dokumentů a hlavně artefaktů před textovými analýzami. V invenční grafické úpravě Václava Houfa můžeme kupř. dlouho listovat ve více nežli stostránkové barevné obrazové příloze, kde před námi defiluje množství sličných loutek, identifikovaných svým původem a představených vždy ze tří zorných úhlů, a to jak jednotlivě, tak v nápaditých seskupeních či kolážích. Zejména zde si potvrdíme badatelova osobní vyznání, že právě loutkářská múza může být i v dnešní společnosti dychtivého konzumu a pokleslé zábavy oním pravým klíčem do magického světa uvolněné fantazie.  (vz)