Za rok opět v kině Svět

10.03.2013 17:10

    Slavnostním večerem v Divadle Bolka Polívky byl 6. března 2013 ukončen filmový festival Cinema mundi. Specifikou této filmové přehlídky je příprava a realizace, která spočívá převážnou měrou na aktivitě studentů, především Masarykovy univerzity Studentská porota udělila Hlavní cenu portugalskému filmu Krev mé krve. Režisér João Canijo byl jedním z řady festivalových hostů, zúčastnil se obou brněnských projekcí, živě a zajímavě s diváky diskutoval o své tvorbě. Zvláštní uznání získal australský snímek Lore režisérky Cate Shortland. Předběžná čísla a údaje svědčí, že festival nabývá na přitažlivosti a popularitě, jak je znát z návštěvnosti filmů a doprovodných akcí. Festival má již také svou „hmatatelnou“ cenu v podobě Brněnského draka symbolicky svírajícího v dračích dlaních zeměkouli Na sošce (zatím keramické, v budoucnu snad bronzové), nechybí název festivalu. Dílo sochaře Romana Wenzla. představil ředitel festivalu Josef Čadík. Jedna ze sošek, pečlivě zabalena, poputuje do Portugalska. Na nezbytnost pečlivého balení upozornila moderátorka večera Marcela Vandrová. Před nějakým časem vypravili z rozhlasu skleněnou trofej též do Portugal. Na místo doputovala hromádka střepů, zda přinesla příjemci štěstí, těžko říci. Druhou sošku obdržel host a jubilant, „oscarový“ Jiří Menzel. Ten se věnoval v závěru svého vystoupení právě „oscarovému rozjímání“, toto nejvyšší ocenění filmařů je vlastně trochu o štěstí, a pro tvůrce ne tím zásadním, dalo by se shrnout. Na pódiu se sešel s patronem festivalu Bolkem Polívkou. Vstoupení pojali drobet uvolněněji a neformálněji, rozhodně však vtipně, diváci reagovali často bouřlivým smíchem. Téma se svezlo na tradiční šťouchance Praha – Brno. Jiskrných postřehů a replik z obou stran bylo víc než dost. Bolek Polívka vzpomněl dávný výrok svého otce, který o Praze říkal, že je městem Čechů, Moravanů, Slezanů a tenkrát ještě i Slováků, Pražané si ovšem myslí, že je jen jejich městem. Menzel uzavřel větou, že se mu u nás velmi líbilo, i když to bylo v Brně. Následovalo promítání filmu Rozmarné léto z roku 1968. Už málem padesát let od vzniku. Jak ten čas – a kam vlastně, letí … V každém případě se za rok na pár dní opět zastaví u dalšího, nepochybně ještě úspěšnějšího pátého ročníku festivalu Cinema mundi.

JAROSLAV ŠTĚPANÍK