Velikonoční putování za hudbou bylo výjimečné
19.04.2013 22:50
Velikonoční festival v Brně je jedinečný svojí ucelenou dramaturgií. A taky tím, že je ekumenický. Šest koncertů se konalo tentokrát ve čtyřech chrámech a hlavní roli zde hrály žalmy ať již židovské, či křesťanské.
První část festivalu tvořily v době postní tři koncerty, druhá část, vítající znovuzrození, byla radostně duchovní. Na Květnou neděli v Červeném kostele se zahajovalo skladbami, které byly českou premiérou. I když Žalm 29 op. 12 pro baryton, ženský sbor a komorní orchestr s varhanami brněnského skladatele Pavla Haase zazněl poprvé už v roce 1933 pod taktovkou Břetislava Bakaly, kdo si to dnes pamatuje… Ani přítomná dcera skladatele Olga Haasová nemůže být pamětníkem! V příjemném souznění se tu sešli barytonista Ivan Kusnjer, varhaník David Postránecký a Komorní filharmonie Pardubice pod vedením dirigenta Marko Ivanoviče. Další skladbu s názvem Cantata Misericordium (Kantáta milosrdenství) op.69 pro tenor a baryton sólo, komorní sbor a orchestr složil Benjamin Britten ke stému výročí založení Červeného kříže. Inspirací mu bylo Ježíšovo Kázání na hoře, stejně jako stoický názor, že člověk se podobá bohu v okamžiku milosrdenství a také podobenství o milosrdném Samaritánovi. Tady podali skvělý výkon zejména oba pěvci, barytonista Jiří Hájek a tenorista Aleš Briscein. Kantáta Et la vie lémporta (A život ji přemůže), je posledním dílem švýcarského skladatele Franka Martina. Jana Wallingerová měla možnost uplatnit vroucnost a měkkost svého nosného altu, Ivan Kusnjer zase příjemný barevný témbr. Na dalším koncertě v kostele sv. Augustina zněla pašijová moteta ze 16. století i ze současnosti. Posledním koncertem předvelikonočního týdne byl koncert v kostele sv. Janů U Minoritů. Žalmy a postní moteta pro Svatý týden přednesl brněnský soubor Societas Incognitorum v programu sestaveném z děl tří italských raně barokních autorů.
Druhou část festivalu zahájila 3. dubna v kostele sv. Janů u Minoritů skvělá Capella Cracoviensis, vedená dirigentem Janem Tomaszem Adamusem. Hudebníci na historické nástroje a 16 členů sboru předvedli Oratorium pro sóla, sbor a orchestr Israel in Egypt HWV 54 Georga Friedricha Händela s maximálním nasazením a perfektní souhrou. V českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského se v dalším dnu konal koncert, na kterém zazněly minimalistické lahůdky. Skladba současného autora Ondřeje Štochla s názvem … Vlídnost… světlo duše..., je prostorovou kompozicí, která vznikla na objednávku festivalu a byla psána specielně do prostoru Červeného kostela. Jednotlivé skupiny nástrojů byly rozestavěny v prostoru chrámu s dirigentem uprostřed. Nálady akcentovalo střídání barev v kopuli, což dokreslovalo náladu. Poté zaznělo dílo Steva Reicha Tehillim (Žalmy) pro čtyři ženské hlasy a komorní soubor. Brno Contemporaly Orchestra zde dostal výjimečnou příležitost se představit v nejlepší kondici a citlivě a přesně vedený dirigentem Pavlem Šnajdrem. Skladatel pracuje s hebrejským textem, jehož melodie a rytmus jsou nositeli hudebního materiálu. Jednotlivé nástroje i hlasy byly nazvučené a vznikl zvukově vyvážený celek, emočně působivý svojí čistotou a vroucností. Skvělým tmelícím prvkem byla akustika Červeného kostela, která fungovala jako rezonátor. Závěr festivalu se konal v katedrále svatých Petra a Pavla, jehož akustika ale opět prokázala, že velké obsazení zde nevyzní a zvuk se slévá především ve středních prostorách chrámu. Dramaturgie zvolila romantický komplex duchovních děl Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Příležitost dostal Český filharmonický sbor Brno vedený sbormistrem Petrem Fialou a Filharmonie Brno s dirigentem Andreasem Sebastianem Weiserem. Martina Janková byla magnetem pro publikum, které nezklamala. Okouzlovala jasným, jímavým a čistým sopránem, druhý soprán Hany Škarkové jí byl spolehlivou oporou, alt Lucie Hilscherové byl sonorní a barevný. Jaroslav Březina zpíval poněkud ostřejším tenorem a basbaryton Tomáše Šelce oproti tomu se zdál poněkud zastřený. Filharmonie Brno doprovázela spolehlivě a dobře vyzněly žesťové fanfáry. Dramaturgii lze děkovat za to, že o koncerty byl nebývalý zájem přes to, že počasí bylo tentokrát nevlídné a chrámové prostory se nedají vytopit. Byly navštívené i doprovodné akce, které nezůstaly svojí atraktivitou v pozadí festivalu. Nadšení vzbudilo zejména provedení Mše h moll BWV 232 J. S. Bacha v katedrále svatých Petra a Pavla v podání Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir pod vedením dirigenta Romana Válka a s Barbarou Marií Willi u cembala. Za povšimnutí stála snaha si podmanit akustiku kostela chytrou úpravou prostoru před presbytářem. Velikonoční festival měl tak velký ohlas mezi posluchači jak díky dramaturgii, tak i snahou využít prostorově zajímavé brněnské chrámy.
KARLA HOFMANNOVÁ
Foto: Petr Francán