5 000 týdnů od narození
Večer s Jiřím Šlitrem
20.12.2019 18:35
Dělňák… Dělnický dům v Brně-Juliánově má letos 192 let. Založili jej místní, kdysi dávno, a že jich bylo. Na staré fotografii jsou pěkně rozestavení podél fasády. V době nedávné to byl Závodní klub Zetoru s hospodou, v sále se hrával swing, jenže jak Zetor chřadl, chátral sál i hospoda. Nicméně, před nedávnem se Zetor trochu rozjel, i Dělňák vstal z popela, pronajat jej má radnice Brno-Židenice. Je opravený, problémy ale co s náplní tak trochu zůstávají, neujalo se stálé divadlo písniček, ale občasné zde je. Stará se o něj písničkář a divadelník Vít Šujan. Je vystudovaným kontrabasistou, který pravidelný úvazek v kamenném divadle nebo orchestrálním tělese vyměnil za dráhu soukromého písničkáře (neznámý písničkář V. Šujan, NPVŠ) doprovázeč hvězd i trampských bardů, tvůrce divadelních hříček, zakladatel divadelního souboru Slawjena, jehož je nyní jediným členem…
Nu a ten prý spočítal, že nedávno uplynulo 5 000 týdnů od narození Jiřího Šlitra. Těch pět tisíc se pak objevilo v názvu večera. Proběhl 12. prosince.
Hlavní muzikantské slovo měla Dada Klementová, pedagožka JAMU. Je jednou z těch, kteří na Janáčkově akademii múzických umění připravují příští hvězdy. Zatím je vyváží do příměstských a venkovských sálů, domovů důchodců, sociálních ústavů i mateřských škol. A upravuje pro ně pěkné a milé písničky. Do Dělnického domu pozvala i jednu ze svých dávných žaček, Soňu Jányovou. Zpívá písně z repertoáru Hany Hegerové, i ty co zhudebnila Dada Klementová, a jiné, hlavně ty, co o něčem jsou. Do Dělnického domu přiletěla na otočku. Je vyvdaná do Finska, ale je z Oravy, z Dolného Kubína.
Vlevo: Stano Palúch, vynikající bratislavský houslista. – Vpravo: Dada Klementová, muzikantská vedoucí večera.
Dada Klementová a její přátelé nejsou se svou láskou k tvorbě Šlitrově sami. Totéž platí o paní učitelce Kateřině Šujanové, učí na ZUŠ v Blansku sólový zpěv a měla zde své žactvo, i soubor Šneci zpívá Šlitrovy a Suchého písničky se stejnou radostí i odezvou. Všichni si zaslouží velkou chválu a metál, hlavně jejich učitelé, říká Dada Klementová. A velice pochválila Stano Palúcha z Bratislavy, vystudoval bratislavskou VŠMU, je vynikající improvizátor, aranžér, hraje na housle snad všechny hudební styly a vysloužil si potlesk nebývalý, skoro jako ti malí kluci.
Vít Šujan přizval k účasti i znalce Semaforu, slovenského sběratele historických událostí v tomto divadle Ing. Jaro Majerčíka, dnes žijícího v Brně, obdivuhodného podporovatele umění všeho druhu. Doprovázel účinkující slovem.
Zatímco se hrálo, začalo sněžit. Poslední písničku, Purpuru, zpíval celý sál… Když jsme vycházeli do bílé noci, řekl kdosi: Nemohlo to být lepší…
A měl pravdu. Sál plný, stolové uspořádání, vstupné dobrovolné, občerstvení na dosah… přijďte, kdy chcete, odejděte též, napsali pořadatelé, hrajeme celý večer.
Když dohráli, bylo v ulicích bílo… v tramvaji doznívaly písničky…
Ráno bylo blátivo.
LADISLAV VENCÁLEK
Foto: Dada Klementová (3) a Pavel Klement (1)
Vlevo: My jsme ti zpěváci… zatoulali jsme se sem z Blanska (s námi Vít Šujan). – Vpravo: Vlevo: Soňa Jányová, slovenská šansoniérka z Finska.
