Společně dosáhneme víc – Gemeinsam mehr erreichen je heslo dnešních dnů

aneb V rajhradském Památníku se besedovalo o našich krajanech ve Vídni

18.04.2014 15:25

    Památník písemnictví na Moravě je instituce poměrně mladá (vznikla v roce 2005), ale vyznačuje se značnou a obecně prospěšnou aktivitou. Památník spadá pod Muzeum Brněnska, které spojuje pět muzeí regionu, a využívá prostory nejstaršího mužského kláštera na Moravě, který se nachází v Rajhradě u Brna. Klášter vznikl v polovině 11. století a má dlouhou a pohnutou historii – negativně ovlivněnou nájezdy Tatarů a Kumánů, ale i habsburských vojsk, vlivem moravských stavů za třicetileté války a nakonec i devastujícím působením Čs. lidové armády. Přesto si zachoval potřebnou kontinuitu, v 18. století tu dokonce byl postaven barokní kostel podle návrhů slavného J. B. Santiniho-Aichlera a od počátku 19. století, kdy v něm pouhé probošství spadající pod klášter v Praze-Břevnově bylo nahrazeno samostatným benediktinským opatstvím, vzrostl jeho význam coby význačného kulturního centra s po staletí občas devastovanou, ale navzdory tomu přece jen se průběžně rozšiřující a vskutku pozoruhodnou klášterní knihovnou. Není proto divu, že právě v tomto místě byl zřízen stánek moravského písemnictví. Návštěvník samozřejmě zaznamená, že část budov je stavebně revitalizována, a to s finanční pomocí Jihomoravského kraje, Norských fondů a Regionálního operačního programu Jihovýchod, ale také mu neunikne, že zejména západní křídlo potřebuje opravu jako sůl. Právě Jihomoravský kraj se stal před třemi lety jedním z projektových partnerů evropského projektu Porta culturae operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika, spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Projekt má napomoci rozšíření kulturní spolupráce Jihočeského kraje, Kraje Vysočina, Dolního Rakouska a Jihomoravského kraje.

    V projektu Porta culturae opět o něco více pootevřeli onu pomyslnou bránu kultury pracovníci Památníku další záslužnou akcí, provedenou v rámci takzvaného Středění – proto se také uskutečnila ve středu (16. dubna 2014). Organizátoři akce na ní představili zajímavou a objemnou publikaci Češi ve Vídni – Tschechien in Wien, která představuje hlavně mnohé z našich krajanů, kteří žili a působili v rakouské metropoli. Na besedu pozvali autorku publikace – Janu Koudelkovou (*1940), již si určitě pamatují coby latinářku a češtinářku, ale i průvodkyni zahraničních zájezdů, zejména starší absolventi brněnských gymnázií v ulicích Vídeňská a Lerchova. Bohužel autorka se nemohla akce zúčastnit kvůli zdravotním obtížím, ale organizátoři naštěstí zajistili náhradu jednak v osobě dcery autorky, jež mohla sdělit zajímavé informace o vzniku publikace, které má pochopitelně z prvé ruky, jednak v osobě Přemysla Janýra, předsedy Fóra pro česko-rakouský dialog, jenž do Rakouska emigroval po roce 1968. Není vinou organizátorů, že suplující přednášející byl pozván téměř na poslední chvíli, proto tedy zaskočil více ochotně a obětavě než připraveně a fundovaně. Omezil se bohužel pouze na obecné informace, které jsou i u nás notoricky známé, a poněkud podcenil auditorium složené z odborných pracovníků muzeí, galerií apod., takže jeho vystoupení – navíc poněkud ideologicky zabarvené – posluchače příliš nezaujalo. Více zaujaly glosy dcery autorky publikace – například fakt, že v jejich rodině stále používají skoro sto let starý teploměr z de facto české firmy, která sídlí na stejné adrese (Mariahilfer Strasse 1) dodnes.

    Publikace je sice objemná (cca 300 stran), ale přesto se jedná jen o první část, na niž má navázat díl věnovaný topografii a jmenným soupisům. (Knihu vydal Jihomoravský kraj v rámci přeshraničního projektu Porta culturae, podporovaného Evropskou unií.) Její těžiště spočívá v historicky chronologickém přehledu česko-vídeňských souvislostí, a to od 6. století po rok 2011. Autorka sice není historička, ale nelze jí upřít poctivý faktografický přístup, který přináší spoustu zajímavých a podnětných informací. Naše vztahy s Vídní se snaží nahlížet prizmatem spolupráce a vstřícnosti, nicméně stejně tak by bylo možné z publikovaných údajů odvodit, že vzájemné vztahy našich zemí k Rakousku představují především sérii neustálých půtek, bojů, třenic a konfliktů: uvědomíte si to nejen při údajích o dávných krvavých bitkách, ale třeba i při zdánlivých drobnostech, jaké představují třeba fakta o nechutné štvanici ve vídeňském tisku proti plánovaným představením našeho Národního divadla Vídni v roce 1908, či o věznění Alice Masarykové v letech první světové války, nebo třeba o rozsudcích smrti pro sedm českých poslanců Říšské rady (včetně Kramáře, Rašína, Klofáče či Scheinera), které naštěstí poslední rakousko-uherský císař Karel odmítl podepsat. Kromě toho najde čtenář v publikaci také stručné pojednání o přistěhovalectví z Čech, Moravy a Slezska, zajímavé a poučné rozmanitosti o sňatcích a hrobech panovníků, o církevních hodnostářích a světcích, ale i o sportovcích, o vídeňském českém školství, o vzájemném ovlivňování češtiny a rakouské němčiny, o názvech ulic, o pamětních deskách a podobně. Jana Koudelková sestavila poctivé a faktograficky cenné dílo. Kéž by všechny projekty, najmě ty podporované Evropskou unií, měly vždy alespoň takhle užitečné výstupy, když víme, že v čerpání evropských peněz je Česká republika bohužel nejhorší z celé Evropské unie.

    Pokud se v nejbližší době vypravíte na výlet do rajhradského kláštera, můžete si prohlédnout nejen expozici o moravských spisovatelích a jejich díle, ale dospělé jistě zaujmou i výtvarné výstavy věnované surrealistické tvorbě, celým rodinám pak je určena výstava Od Ferdy po Jonatána (o zvířecích hrdinech v moravské literatuře) či přitažlivá expozice Kuchařky – recepty našich předků.

JAN MERVART

Vlevo: Vstup do Rajhradského kláštera je i po staletích impozantní, ale část budov vyžaduje nutnou opravu. – Vpravo: Vstup do Památníku vás uvede do zajímavě instalovaných expozic, vhodných třeba i pro rodinné výlety.

Vlevo: Libor Kalina, vedoucí Památníku, Dagmar Koudelková, dcera autorky publikace Češi ve Vídni, a Bohdana Fabiánová, koordinátorka projektu Porta culturae (Krajský úřad Jihomoravského kraje). – Vpravo: Za nemocnou autorku představované knihy zaskočil Přemysl Janýr, působící již řadu let v Rakousku.

Vlevo: Na výstavě knižních kuchařek je i Kochbuch z r. 1657 s recepty na dobroty z čokolády, mrkve, křehkého těsta, kaše sprosté či kyselého zelí. – Vpravo: Takové výšivky si dávaly na zeď naše babičky: text má sice řadu chyb, obsah je pro muže ovšem povzbuzující.

Foto: autor