Ukrytý skvost v centru Brna otevřel dveře

    Od Trojky po půdu – tak se jmenoval Den otevřených dveří, který 8. února zorganizovali pracovníci Domu umění pro širokou veřejnost. Zahájení v 17 hodin v sále kavárny Trojka se těšilo zájmu lidí a poté si měli možnost prohlédnout i prostory, které normálně pro veřejnost otevřené nejsou.

    Renesanční palác uprostřed městské zástavby, která dýchá 16. stoletím, to je jako únik do jiného světa. Ne nadarmo to zde milují filmaři, vzpomeňme třeba jen na Četnické humoresky. Ve dne se nám to zdá všední, večer dostává okolí paláce i jeho nádvoří romantického ducha. Lidé tudy prochází ze Starobrněnské ulice na Dominikánskou a málokdy zvednou hlavu. Škoda. Uvědomili by si, jak je náš život pomíjivý a jak čas, zhmotněný v kameni, zůstává věčný.

    Renesanční podoba paláce je z 16. století a od té doby se téměř nezměnila. V 18. století ho získalo město Brno a byla zde městská tržnice se stánky – Schmetterhaus a vystupovali zde také kejklíři. V dalším století tu byly úřady. Za 2. světové války palác utrpěl bombardováním a potřeboval v 50. letech přestavbu. Od té doby zde sídlí Dům umění města Brna a využívá ho ke svým akcím. V roce 90. musel být pro špatný stav uzavřen, následná důkladná celková rekonstrukce trvala s přestávkami až do roku 2002. Nicméně rekonstrukce byla zdařilá, podoba domu byla zachována a zachován byl i účel využití pro kulturní aktivity.

    Kavárna Trojka je prostředí alternativní a je oblíbená u mladých lidí. Má k dispozici sál asi pro 100 posluchačů a konají se zde koncerty, přednášky, diskuse i projekce. V létě je ke stejnému účelu využíváno i nádvoří. Naproti Trojky našlo útočiště nakladatelství Větrné mlýny, které statečně stále vydává hodnotnou literaturu a to jak českou, tak i zahraniční. Na ně navazuje prostor pro výstavy, Galerie G99. V současnosti je zde zajímavá výstava s názvem „Prsten na parkovišti“, která je doprovázená zvukovou nahrávkou. Je to dílo mladé umělkyně Marie Štindlové, která byla ve spolupráci s FaVU VUT vybrána pro projekt „ateliér úspěšného absolventa“ a je zde na rezidenčním pobytu, který dostala za odměnu po ukončení studia na dobu šesti měsíců.

    První patro je věnováno trvale výstavám. Ta současná patří Daliboru Chatrnému, má název „Něco něčím“ a v den otevřených dveří byla komentovaná prohlídka, kterou vedla ředitelka Domu umění Terezie Petišková. V posledním patře našli útočiště mladí umělci. Rezidenční pokoje a ateliéry jsou hojně využívány mladými umělci, kteří jsou zde na stipendium. Tři jednolůžkové pokoje a dva ateliéry pro tři umělce údajně nejsou nikdy prázdné. I v době prohlídky se tu návštěvníci potkali nejen už se zmíněnou Marií Štindlovou, ale i se dvěma maďarskými studenty. A dole u pokladny se umělecky projevovaly děti, které si to užívaly.

    Večerní program v kavárně Trojka se těšil zájmu mladých lidí, kteří se tu dobře bavili až do noci. Palác tak opět celý ožil a těšme se, že tomu bude i nadále.

KARLA HOFMANNOVÁ