Tugendhat se představí v New Yorku

    Dnes sotva potkáme Brňana, který by neznal slovo Tugendhat. V paměti je ovšem doba, ne zas tak vzdálená, kdy kolem zadního traktu vily obráceného do ulice Černopolní, procházeli chodci nevšímavě, aniž by většina tušila, že se tu skrývá klenot moderní architektury. Vila Tugendhat architekta Ludwiga Mieseho van der Rohe je jedinou naší památkou moderní architektury zapsanou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

    Brněnské studio ČT připravilo dokument Osud jménem Tugendhat (stopáž 52 minut.) Filmový štáb natáčel v průběhu dvou let, hlavním záměrem bylo představit průběh rekonstrukce, která uvedla vilu do původního stavu z roku 1930. U zadání dramaturgie a režisér nezůstali. Výsledkem je snímek, v němž se prolínají rekonstrukční práce s pohnutým osudem vily a původních majitelů.

Filmový dokument mohou zhlédnout televizní diváci ČT 2 v neděli 30. září, velkou události se stane 1. říjen, kdy se v Českém domě v New Yorku představí film v rámci dne Tugendhat, věnovaném nejen slavné vile, ale i brněnskému funkcionalismu. Brno se v USA představí jako středoevropské město, atraktivní pro investory i turisty.

    Dokument v tomto kontextu lze chápat i jako vizitku zvoucí k návštěvě Brna, a to vizitku zdařilou. Dokument propojuje průběh náročné a nákladné rekonstrukce s historickými zlomy, které se citelně dotkly města, vily a života jejích obyvatel. Historické události předcházející rekonstrukci završuje dokument rokem 1945. Nejen z hlediska nedostatku delšího časového rozsahu, ale především ze zacílení dokumentu a uchování formální čistoty, považuji tuto volbu za funkční a šťastnou. Následující děje nepostrádaly nešťastných událostí, ani dramatických zápletek a zvláštních zvratů. Dějovou linku by však asi zkomplikovaly, snad i rozmělnily a hlavnímu účelu – prezentaci vily, by možná tolik neposloužily. Otevřena zůstává možnost zpracování dokumentu dalšího, jinak koncipovaného a pojatého. Natočeného materiálu je myslím dost.

    Režiséru Rudolfu Chudobovi se podařil snímek vyvážený, stylově čistý, a nežli prezentované označení dokudrama, dám přednost tradičnímu názvu dokument navzdory hraným sekvencím, které prostředí vily v přijatelné míře organicky oživují. Zvlášť bych ocenil vřazení výstavby slavné vily do kontextu brněnského funkcionalismu s představením několika z významných staveb místních architektů, z nichž některé datem vzniku slavnou vilu předcházejí. Brno dokumentárním snímkem Osud jménem Tugendhat přibližuje nejen slavnou vilu. Dává současně vědět, že významná památka moderní architektury není v Brně osamělým solitérem. Zájem návštěvníků o poznání města, může posílit i zdejší funkcionalistická architektura – a vlastně i město jako takové.

JAROSLAV ŠTĚPANÍK