Svoboda na zámku Slatina

    „V obci Slatina na Znojemsku stávaly v minulosti dvě tvrze. Starší už dávno zanikla a mladší byla přestavěna na zámek, postupně znehodnocený novodobým způsobem využívání, takže dnes již ani jedna z těchto pamětihodností mnoho zájmu nevzbudí.“ Tak se dočteme pod heslem zámek Slatina na internetu. S tím, že mladší z obou někdejších tvrzí mnoho zájmu nevzbudí, však už souhlasit nelze. Budova s renesančními arkádami je dnes umně zrestaurována, upraveny jsou sklepní i půdní prostory, stejně jako prostranství před budovou. Zásluhy na tom má erudice, invence a neúnavná práce současného majitele Ing. arch. Tomáše Pavlovského, jeho rodiny a řady dalších, kteří se v různé míře do opravy historické památky zapojili. Zámeček Slatina samozřejmě není žádným Karlštejnem či Hlubokou, kam by měly proudit davy nažhavených turistů. Je však historickou stavbou, která má právo být zachována budoucnosti. Lze jen ocenit úsilí, jež napravilo křivdy, které na zámečku spáchala minulost.

    Snahou majitelů, kteří se už dnes mohou právem chlubit drobnou stavební perlou, na kterou turista nečekaně narazí v malé obci při cestě sličnou jihomoravskou krajinou, je otevřít prostory výstavám a dalším kulturním akcím. V působivých sklepních prostorách jsou v současnosti umístěny exponáty umělecké tvorby z hutního skla. Ve vlastních prostorách lze obdivovat dřevěné plastiky T. Pavlovského a od 16. června do 12. srpna 2012 zde vystavuje kolekci obrazů známý brněnský malíř Vladimír Svoboda. Obrazy V. Svobody nesou kontinuální výrazný v hlavních rysech neměnící se rukopis, každý obraz je přitom jedinečný jemnou, často i rozvernou fantastikou námětu těžící z biologických motivů, které před lety charakterizovaly i počátky Svobodovy tvorby. Malíř je ovšem také skvělým a osobitým rétorem, jak opět přesvědčil při svém slovu na vernisáži. Dokáže oslovit i posluchače, který toho o výtvarném umění moc neví, vyložit jednoduše vlastní názor na některé trendy současného umění, které je někdy realizací okamžitého nápadu nebo prezentací přebujelého ega, troufne si s milým úsměvem označit své obrazy za krásné. Jeho obrazy se vyznačují vždy precizním zpracováním, zvládnutou kompozicí a nápadem, jímž s jistou mírou fantasknosti zpracovává a kombinuje podněty z reálného i vnitřního světa. Svobodova tvorba není figurativní ani nefigurativní, je svůj a třebaže není  realistickým malířem, dokáže být sdělný v takové míře, že se mu daří oslovit poměrně širokou škálu návštěvníků výstav, z nichž se nejeden rozhodne obraz z výstavní síně přenést k sobě domů.

    Zámeček Slatina i výstavy, které reprezentuje, stojí za návštěvu. Není to špatný tip na výlet. O kousek dál zve k návštěvě zámek v Jevišovicích. V sedmnáctém století se stal jeho vlastníkem Raduit de Souches. Vynechat nelze poutní místo Hluboké Mašůvky. Kostel Navštívení Panny Marie byl původně kaplí, kterou nechal vystavět právě zachránce Brna před Švédy. Projdeme Křížovou cestou, zastavíme se u Lurdské jeskyně, vzpomeneme také unikátní hlubokomašůveckou venuši, dnes ve sbírkách Moravského zemského muzea. A to už jsme skoro ve Znojmě a na cestě zpět do Brna. (št)

Fotografie ze zámku Slatina na Znojemsku pořídil Jaroslav Štěpaník. Vpravo nahoře brněnský malíř Vladimír Svoboda.