Špilberk je po desetiletích znovu úplný
03.06.2013 20:15
Intenzivní činnost letos předčasně probuzeného svatého Medarda možná trochu odvedla pozornost od významné události v životě Brna, totiž od zpřístupnění jižního křídla hradu Špilberku. Po více než čtvrt století nemohla noha běžného návštěvníka překročit práh v tomto traktu, který se tyčí nad Starým Brnem. Až úspěšně dokončovaná 2. etapa rekonstrukce celého hradu umožnila znovuoživit místo, kde směrem k jihu stál původní královský palác ze 13. století. Pravda, zachovaly se z něho už jen sklepy, když původní stavba byla roku 1835 stržena a roku 1836 ji nahradila novostavba státního vězení. O více než století později – za německé okupace – se adaptovalo znovu, tentokrát pro vojenské účely. A v roce 1960, po převzetí hradu Muzeem města Brna, byla budova opět částečně upravena, ovšem ne zrovna optimálně. Například gotické sklepní cihelné klenby byly vyspárovány cementem, což uzavíralo vlhkost ve zdivu. Současní obnovitelé museli proto spárování odstranit a nahradit je vápennou omítkou, která umožňuje zdivu dýchat (a budoucím návštěvníkům pak užít všech půvabů plánované vinotéky).
Podobně důkladně se přistupovalo k rekonstrukci v celém jižním křídle. Velká péče byla věnována restaurování všech stavebních detailů, například dlažby, omítek, oken, dveří, kachlových kamen apod. Byla rehabilitována poslední dochovaná vojenská umývárna z roku 1940, rekonstruovány dlaždice, obklady stěn a dřevěné lavice bývalé hradní vinárny (budoucí restaurace) a také dřevěné podlahy a stropy i kachlová kamna v hradní hlásce. Zároveň byl rekonstruován i nástupní koridor ve východním bastionu.
Cílem rekonstrukce je stavební a kulturně-společenská rehabilitace celého areálu národní kulturní památky a vytvoření jejího nového provozně-dispozičního konceptu. Do nároží jižního a západního křídla bude situován nový vstup do Muzea města Brna; vedle pokladen tam bude i prodejna publikací a suvenýrů a také vstup do hradní restaurace, část přízemí pak bude sloužit během hradních slavností jako šatny pro účinkující, případně jako sklady technického vybavení. Druhé nadzemní podlaží je určeno pro příležitostné výstavy a v třetím je trvalá expozice brněnského výtvarného umění po roce 1945. Úprava jižního křídla tak umožnila konečně propojit chodby ve všech podlažích, takže hradní labyrint je koldokola průchozí.
Nové výstavy
Začneme-li prohlídku zdola, pak nás v prvním patře čeká interaktivní výstava Krystalíza her. Jde o součást dlouhodobého mezinárodního projektu putovních výstav a doprovodných akcí ORBIS PICTUS PLAY autorů Jiřího a Radany Waldových. Výstavy už od roku 2000 tvoří Petr Nikl a tu letošní umělecky koncipoval přímo pro šest místností jižního křídla (tím se výstava liší od předchozích dvou brněnských expozic; první byla před šesti lety v Domě umění, další pak v Technickém muzeu). V zatemněných místnostech je množství objektů a instalací celkem třinácti autorek a autorů a na jejich nových nástrojích si lze v polotmě hrát se světlem a zvukem. V nezatemněné místnosti je možno procházet látkovým labyrintem a v šesté, největší místnosti nakupené stavební prvky umožňují variabilní hry, onu nekonečnou krystalízu. Jak uvedl tvůrce výstavy Petr Nikl, malí a velcí návštěvníci tak teprve svým podílem dotváří každé z vystavených uměleckých děl.
O patro výš můžeme navštívit expozici Od moderny po současnost, což je na rozdíl od ostatních dvou nově otevřených výstav skutečná premiéra. Po mnoha letech je tak galerie brněnského umění ze sbírek Muzea města Brna (a několika zápůjček) konečně doplněna o stálou expozici umění z období od roku 1945 po současnost. Kurátorka výstavy Ilona Víchová umístila dvoj- i trojrozměrné exponáty do sedmi místností tak, aby v každé z nich bylo reprezentováno určité období představené díly tvůrců – jak převážně sdružených do tehdejších uměleckých skupin (Brno 57, M, Profil 58, Parabola), tak i nezávislých. Samozřejmě dominují díla Bohumíra Matala, Jánuše Kubíčka, Bohdana Laciny, Dalibora Chatrného, Roberta Hliněnského, Miroslava Štolfy, Zdeňka Macháčka, z mladších jmen pak Michal Ranný, Vladimír Kokolia, Petr Veselý… Autorce výstavy se podařilo dát každému období jeho vlastní tvář rozmístěním děl, instalací na dobových podstavcích i využitím průhledů mezi místnostmi, které tak názorně demonstrují vývojové souvislosti a souvztažnosti mezi autory.
Z první do druhé části expozic brněnského umění lze ve stejném patře projít přes obnovenou výstavu O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939, umístěnou v traktu mezi severním a jižním křídlem. Původní expozici téměř sedmdesáti panelů dokumentujících slavnou etapu brněnské architektury rozšířili kurátoři Lenka Kudělková a Jindřich Chatrný o několik modelů neprovedených či dnes už zaniklých staveb, o kopie návrhů a hlavně o fotografie interiérů a ukázky nábytku, potahových látek, skla apod., dokládajících vysokou úroveň tehdejší nábytkové výroby v Brně. Úspěšná expozice tak po tříleté odmlce (kvůli rekonstrukci) opět formou stálé výstavy, audiovizuálních programů a podrobného katalogu ukazuje Brno jako Mekku světové funkcionalistické architektury.
MICHAL ŽÁK