Rent je rocková opera o bohémě

    Sotva dva týdny po premiéře muzikálu Big zahájila své tažení v Městském divadle Brno (MDB) rocková opera, ale klidně lze říci muzikál, Rent. Je to další ze slavných titulů amerického hudebního divadla. Oba měly premiéru v roce 1996, ale zatímco Big je pohádkou a hraje se v Brně na Hudební scéně, Rent je pohledem do nelehkého života lidí stojících z různých důvodů na okraji společnosti a protože je sevřenější, intimnější, vyhovuje mu lépe Činoherní scéna.

    O kvalitě rockové opery svědčí mj. její cesta slavnými scénami. Poprvé byla uvedena 26. února v divadle v New Yorku, tedy „off Broadway“, a již 29. dubna se představení přestěhovalo do broadwayského Nederlander Theatre. Název Rent se překládá jako nájemné (kromě dalších významů). V pestrém ději o mezilidských vztazích a o boji za existenci sledujeme také základní problém skupiny mladých lidí – bydlení. Jak připomíná publicista, kritik a překladatel Ičo Vidmar, newyorská městská část East Village, kde se děj z 90. let minulého století odehrává, byla od roku 1980 kvůli změnám na bytovém trhu Manhattanu poslední existenciální enklávou pro obyvatele s nízkými příjmy.

    Rent má jednoho autora scénáře, hudby a písňových textů – Jonathana Larsona. Snad žádný dramatik by nevymyslel, že takový autor zemře den po veřejné generálce svého díla. Bohužel Larsonovi se to stalo 25. ledna 1996, v jeho pouhých pětatřiceti letech, měl nemocné srdce. Nedočkal se úspěchu a mnoha ocenění. Děj Rentu je odezvou na známou Pucciniho operu Bohéma (La bohème). Společnou postavou je Mimi; v opeře podlehne tehdy neléčitelné nemoci, v muzikálu je HIV pozitivní. Fakticky všechny postavy newyorských bohémů jsou u Larsona hlavní, téměř polovinu času zpívají společně. Z Pucciniho hudby je citován jen valčíkový motiv prostřednictvím sólové kytary. Skladatel Larson využívá více forem; rock i pop, blues, tango. Takže tvrdý rock je střídán lyrickými motivy pro klávesy či kytary, případně pro všechny nástroje, tedy kytaru, baskytaru, klávesy, bicí. Řídí Karel Škarka nebo Tomáš Küfhaber. Autor scény Christoph Weyers umístil malý orchestr do pravého horního čtverce v pozadí scény, vidět jsou většinou jen obrysy hudebníků, je to velmi působivé. Scéna cihlových zdí navozuje prostředí oprýskaných newyorských baráků.

    Rent je hereckým koncertem pro Aleše Slaninu v roli Angela, jenž se lépe cítí v ženských šatech a stylizuje se do ženy. Na druhé premiéře 4. listopadu přezpívala intenzitou svého úžasného hlasu všechny ostatní Hana Holišová, nicméně neméně skvěle se náročných pěveckých a pohybových partů zhostili Daniel Rymeš jako Mark (tato postava a také Angel nejsou alternovány), Kristian Pekar, Alžběta Trembecká, Igor Ondříček, Barbora Goldmannová, Marco Salvadori. Ve více postavách stačí šílenému tempu celé inscenace zkušenější a vyzrálejší Markéta Sedláčková. Vysoké hodnocení mají od kritiky rovněž alternující Andrea Zelová, Dušan Vitázek, Dagmar Křížová, Kristýna Daňhelová. Režisér a šéf divadla Stanislav Moša režíroval vloni stejný opus v Městském divadle Lublaň, byla to jeho tamní již pátá práce. V brněnské inscenaci se velmi dobře vyrovnává s rychlými proměnami a s pohybem zpěváků na jevišti. Jako choreograf s Mošou spolupracoval Michal Matěj, kostýmy z dílny Andrey Kučerové tradičně hodně, hodně dobré. Ani toto představení nepostrádá projekce Petra Hlouška. Autor mířil tímto dílem především na mladé, ale příjemným zážitkem je Rent i pro mnohem zralejšího diváka.

JAN TROJAN

Hana Holišová zpívá, hraje a tančí v roli Maureen.
Foto: Městské divadlo Brno