Městské divadlo uvádí muzikál Monty Python´s Spamalot

O králi Artušovi s drsným, ale milým humorem

02.05.2018 16:35

    Další z úspěšných světoznámých muzikálů dávají od 28. dubna v Městském divadle Brno. Název Monty Python´s Spamalot nic neříká těm, kteří nevědí, co znamená Monty Python. Je to šestice herců a scenáristů, komiků (Graham Chapman, John Cleese, Terry Gilliam, Eric Idle, Terry Jones a Michael Palin) působících v Británii pod touto značkou.

    Jak uvádí dramaturg Miroslav Ondra, v roce 1969 spáchali revoluci v britské televizní zábavě svým pořadem Monty Pythonův Létající cirkus. „Půlhodinové skečovité díly bourající jakékoliv konvence, plné anarchistického humoru, politických i náboženských narážek, slovního humoru i scének bez pointy ohromily Británii,“ citujeme dramaturga. V roce 1975 na sebe upozornili celovečerním filmem Monty Python a Svatý grál. Byl to příběh o králi Artušovi (Graham Chapman) a jeho družiny a o jejich hledání Svatého Grálu. V žebříčku BBC „100 nejlepších komedií všech dob“ se snímek umístil na 15. místě!, informuje rovněž dramaturg. A pak už vede cesta k současnému muzikálu. Po necelých třiceti letech Eric Idle ze zmíněné skupiny vytvořil jevištní podobu tohoto tématu. Vyšel z filmové předlohy, vložil slavnou píseň Always Look on the Bright Side of Life z jiného pythonovsky laděného filmu Život Briana. Další songy vytvořil Idle se skladatelem Johnem Du Prezem, premiéra byla 17. března 2005 na Broadwayi, po necelých čtyřech letech dosáhla 1 575 repríz. O rok později dávali s úspěchem v londýnském West Endu a na dalších světových scénách.

Rastislav Gajdoš, Aleš Slanina, Petr Štěpán, Ondřej Halámek, Dušan Vitázek, Daniel Rymeš (zleva) na Hudební scéně v muzikálu Spamalot.

    Českou premiéru si tento titul odbyl 3. března 2010 v plzeňském Divadle J. K. Tyla v režii Romana Meluzína, další uvedení bylo 25. dubna 2014 v libereckém Divadle F. X. Šaldy v režii Petra Palouše, obě inscenace v překladu Adama Nováka. Na Hudební scéně Městského divadla Brno uvedli v novém a perfektním překladu již osvědčené Zuzany Čtveráčkové. Režisér Stano Slovák využil všechny možnosti. Schopnosti herců-zpěváků, tanečnic a tanečníků, velkolepé a stále se měnící scény Christopha Weyerse. Nemluvě o skvělých kostýmech a maskách Andrey a Adély Kučerových; když se na scéně objevila Andrea Zelová (na premiéře) nebo alternující Hana Holišová jako Dáma z jezera v krajkovém body, kde divák neviděl ani spodní prádlo, ani nahotu, pánové ani nedutali. Petr Štěpán (premiéra) je důstojným králem Artušem, dovede ale také tančit a křepčit se svými druhy (alternuje Lukáš Vlček). Herecky, pohybově i pěvecky se skvěle předvedli Marco Salvadori, Dušan Vitázek, Aleš Slanina (premiéra), alternují Daniel Rymeš, Ondřej Studénka, Lukáš Janota. Role Patsy, Artušova sluhy, svým humorem trochu připomíná Sancho Panzu. Na premiéře v této roli kokosovými ořechy napodoboval zvuky klusajícího koně a pěkně mluvil, zpíval i tančil Jan Brožek, alternuje s ním Ondřej Halámek. Autoři dávají nejvíce vyniknout postavě Dámy z jezera, obě zmíněné herečky-zpěvačky diváky uchvátily.

    Samotný příběh má jen málo něco společného se skutečnými dějinami Anglie. Je to rozpustilá komedie blízká velkým televizním show, konkrétně onomu Létajícímu cirkusu. Překladatelka Zuzana Čtveráčková napsala do programové brožury (jako vždy perfektně vybavené spoustou informací) své vyznání o tom, jak Pythony překládala. Vybral jsem z jejího textu: „Humor Monty Pythonů není obhroublý nebo sprostý, ale čeština, ani se svou bohatou slovní zásobou, zřejmě nemá odpovídající označení pro tento druh humoru. Označení ,pakárna´ je ale hodně blízko. Funkčně je zde mluvené slovo tak úzce propojené s tím, co se děje na jevišti, resp. na obrazovce, že vlastně není možné oddělit jedno od druhého. Spamalot je dokonalá pakárna… Vlastně je to taková pohádka pro dospělé. Je to parodie na muzikál. … Nic není svaté…“

    Za nepřeložitelnou slovní hříčku označuje název muzikálu dramaturg Miroslav Ondra. Spamalot rozložme na spam, tedy něco obtěžujícího, jinak ve významu lančmít, mletého cosi, co se jedlo za války. A Camelot byl hrad legendárního britského krále Artuše. Ostatně, podle Ondry, název muzikálu je licencovaný, nesmí se změnit.

    Server I-Divadlo.cz přinesl dva názory diváků. Johanka uvádí: Neskutečná sranda od začátku až do konce! Na tohle představení si lze vypěstovat závislost, množství hlášek a gagů chcete slyšet a vidět znovu. … Nakažlivá energie celé company!“ Jan byl střízlivější: „Můj ty světe, to byla sra*ka!!! Ale já se fakt skvěle bavil!!!!“

    Za sra*ku bych tuto inscenaci rozhodně nepovažoval. Je za ní spousta práce, nejmenovali jsme Petra Hlouška za scénickou projekci, pochvalu zaslouží též orchestr a Dalibor Tuz za hudební nastudování včetně sbormistryně Jany Suchomelové. Choreograf Martin Pacek pohybuje herci a tanečníky fakticky celé představení. Budete se dobře bavit.  (tr)

 

Petr Štěpán (vlevo) v roli krále Artuše a Ondřej Halámek jako Patsy. (Foto: MDB)