O dějinách Brna v mnohém nově

04.03.2015 14:35

    Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity ve spolupráci s Archivem města Brna uspořádala v letech 2008 a 2009 pro učitele dějepisu a dalších společenskovědních oborů seminář o dějinách, památkách a osobnostech města Brna. Aby nejen účastníci semináře, ale i ostatní zájemci o jihomoravskou metropoli měli v ruce pevný text, s nímž by mohli dále pracovat, uspořádali editoři Jiří Mihola a Aleš Filip čtyřiadvacet příspěvků předních historiků a historiků umění do sborníku Brno v proměnách staletí / Kapitoly z dějin města pod Špilberkem (vydala Masarykova univerzita, Brno 2014, s obálkou a v grafické úpravě Lubomíra Červinky). Jak editoři ve svém úvodu píší, z původních sedmnácti zúčastněných odborníků někteří své příspěvky nedodali, takže pro zpracování chybějících důležitých témat bylo třeba najít jiné autory. Tím je vysvětlen velký časový odstup mezi semináři a dobou vydání publikace.

    Dvousetdvacetistránkový rozsah textu byť velkoformátové knihy s mnoha průběžně ilustrujícími obrázky samozřejmě nedovolil zpracovat historii města i jeho umění v úplnosti. Sami editoři v úvodu upozorňují na pasáže, jež se do stávajícího sborníku nevešly (mimo jiné Brno „na úsvitu svých dějin“), a vyjadřují naději, že časem by mohla být vydána publikace návazná.

    Hlavní téma sborníku vystihuje hned úvodní kapitola Mileny Flodrové nazvaná Co máme v Brně, co jinde nemají. A pak se jednotliví autoři zabývají Brnem ve středověku: kláštery a náboženským životem (Tomáš Černušák), vývojem hradů Špilberku a Veveří (Miroslav Plaček) i životem za lucemburských markrabat (Jiří Mitáček). Následuje období baroka (Tomáš Jeřábek), dobývání Brna Švédy (Jiří Vaněk), historie brněnského biskupství (Jindřich Zdeněk Charouz tu mj. vysvětlil, proč má brněnská diecéze jen jednu katedrálu, a to na Petrově) a historie místního židovského osídlení (Jaroslav Klenovský).

    Zbývajícím dvěma třetinám knihy pak vévodí nová doba: průmyslová revoluce, jež přinesla Brnu označení Moravský Manchester (Dušan Uhlíř) i bitva u Slavkova a její pro Brno devastující následky (František Jindřich Holeček je vylíčil pro záměr této publikace až příliš detailně). Následují kapitoly zasvěcené architektuře a urbanismu, počínaje výstavbou v 19. století (Aleš Filip), kdy mimo jiné na přelomu s 20. stoletím zásadní, leč dosud opomíjenou roli sehrál Německý dům (Šárka Navrátilová), a poté velevýznamnému a světově proslulému období funkcionalismu (Jan Sedlák) s výstavištěm i výstavnictvím (František Čapka) a vilou Tugendhat (Iveta Černá). Pro mnohé bude jistě objevná kapitola o unikátním sídlišti Lesná (Martin Maleček) a také dva příspěvky Miroslava Jeřábka – o Brně po vzniku Československé republiky a zvláště pak o evropských hnutích v meziválečném Brně. Samostatné kapitoly se zaobírají vznikem a vývojem Masarykovy univerzity (Jaroslav Vaculík), pedagogické fakulty (František Čapka) i její katedry historie (Jaroslav Vaculík), dále městskou hromadnou dopravou (Richard Trávníček) a osudovými „osmičkami“ v dějinách města (František Čapka). Závěr knihy tvoří charakteristika nejvýznamnějších architektonických památek Brna z pera Aleše Filipa a šestnáctistránková barevná příloha s vhodně volenými historickými vedutami, dokumenty, portréty – až po dnešní letecké snímky Brna.

    Bohužel je škoda, že ani věhlasná Masarykova univerzita se nedokázala vyhnout dnes už dosti obvyklému nešvaru: absenci závěrečné korektury textu. Tak se stalo, že v některých (naštěstí ne všech) příspěvcích jsou mezery uvnitř slov, vynechané tečky za větami i písmena v koncovkách, chyby v interpunkci, ba dokonce i hrubky v příčestí minulém, navíc se vyskytují i nepřesnosti ve jménech (architekt Fuks, výtvarník Süssler) a názvech (zaniklý biograf Universum je prý „nyní muzikálové Divadlo města Brna“). Má-li být sborník „vyhledávanou pomůckou učitelům, jejich žákům i studentům“, jak se píše v úvodu, dalo by se polemizovat s volbou formátu a papíru; ten se leskne při umělém osvětlení. Ale to jsou jen nepodstatné výhrady ve srovnání s celkovým přínosem publikace, jež může opravdu dobře pomoci při zařazování regionálních dějin (zvláště přínosu německy mluvících Brňanů) do výuky dějepisu a navíc i při organizaci výletů a exkurzí, např. do fenomenálního sídliště Lesné.

MICHAL ŽÁK