Neuč orla létat

27.06.2014 17:45

    Výstavu „Neuč orla létat – Peter Scherhaufer v Divadle (Husa) na provázku“ připravilo oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea. Připomíná na ní osobnost česko-slovenského režiséra, pedagoga, scénáristy a teoretika Petera Scherhaufera (1942–1999) a jeho režijní činnost v Divadle Husa na provázku, jehož byl spoluzakladatelem a kde působil až do své předčasné smrti.

    Již během studií působil jako Srbův a Sokolovského asistent a lektor v Mahenově činohře Státního divadla a od roku 1967 jako umělecký šéf Satirického divadla Večerní Brno, odkud byl roku 1970 z politických důvodů vyloučen. Několik dalších let se živil jako hostující režisér, zároveň se však od roku 1967 věnoval režijní práci v původně amatérském Mahenově nedivadle Husa na provázku. Tuto scénu založili na popud pedagoga Bořivoje Srby spolužáci z ateliéru režie – Peter Scherhaufer, Eva Tálská a Zdeněk Pospíšil spolu s ostatními kamarády herci, výtvarníky, literáty a hudebníky. Po profesionalizaci Divadla na provázku roku 1972 zde Peter Scherhaufer setrval až do konce svého života ve stálém angažmá. Přitom však pohostinsky režíroval i na jiných divadelních scénách, jako v Praze, Chebu, Karlových Varech, Martině, Prešově, Bratislavě, Trnavě, Košicích a také v Brně. Pracoval s ochotnickými soubory a vedl kurzy amatérských režisérů pro Osvetový ústav v Bratislavě a na národní divadelní dílně v Šumperku. Zároveň vyučoval na konzervatoři v Brně a hned po revoluci roku 1989 začal působit jako pedagog, proděkan a prorektor na Janáčkově akademii múzických umění.

    Autorky výstavy oslovily řadu Scherhauferových bývalých spolupracovníků a žáků s žádostí o krátké a osobité vzpomínky. Vznikla tak originální mozaika velice osobních charakteristik, s nimiž se návštěvníci mohou seznámit na výstavě v prostorách Mramorových sálů MZM.

    „Scherhauferova inscenace Karamazovců způsobila zásadní zlom v mém přístupu k herectví. Peter mě naučil přemýšlet o divadle, o roli, brechtovsky z ní vystupovat a zase do ní vstupovat, být nad věcí a dívat se na postavu zvnějšku. Naučil mě být artistní – na to velice dbal – a taky pozorně číst a to nejen roli,“ vzpomíná herec Miroslav Donutil.

    Výstava symbolizuje ukončení velké „provázkovské“ etapy, jež odešla spolu s jedním z jejich největších a nejplodnějších režisérů.

Text a foto: PETR MICHL