Výstava ke 400. výročí vydání Bible kralické bude otevřena pouze dva týdny

Moravské zemské muzeum v Brně zpřístupnilo návštěvníkům další unikát

28.09.2013 09:35

    Chcete-li na vlastní oči zhlédnout originál jednodílného vydání proslulé Bible kralické, musíte si pospíšit. Výstava je nevelká rozsahem, ale má téměř nedocenitelný význam. Koná se pod záštitou primátora statutárního města Brna Romana Onderky a přístupná je v nevelkém salonku v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu od 28. září do 13. října pouze 14 dnů, a to v mimořádném otevíracím režimu každý den: od pondělí do pátku v rozmezí 9–18 hodin, v sobotu a v neděli od 13−18 hodin.

    Kdybyste prošli skvělý sborník Za Kralickou do Kralic aneb 400. výročí Bible kralické, který byl k výstavě vydán (pod editorským dohledem Jiřího Mitáčka, vedoucího historického oddělení MZM a kurátora výstavy), možná byste řekli, že je zbytečné ještě něco psát, protože v jednotlivých příspěvcích této katalogové publikace je o Bibli kralické téměř všechno. Přesto dovolte alespoň několik základních informací, které mohou napomoci návštěvníkům v celkové historické orientaci. Neboť málo platné − mnozí návštěvníci si na katalog neudělají čas a řadě zájemců o výstavu je jistě třeba připomenout historický kontext, protože jejich představa o zmíněném díle je možná od dob, kdy opustili školní škamny, již poněkud zasuta dalšími informacemi. Mimochodem − bohužel se to zřejmě týká dokonce i té komise Centrály cestovního ruchu, která rozhoduje o zařazení určitých témat na billboardy. Podle jejích pracovníků totiž v případě Bible kralické má jít o kulturní památku nižšího významu − zřejmě jim to tak připadá ve srovnání třeba se stádečkem koziček a dalších jistě milých zvířátek v kdejakém zooparku, která se na plochy poutačů dostanou spíš; nic proti nim, přejme jim to, ale takové srovnání podle názoru pracovníků muzea opravdu, ale opravdu značně pokulhává. Tuto informaci nám sdělil sám ředitel MZM Martin Reissner, jenž zároveň řekl, že právě tato rozsahem komorní výstava spolu s nyní skončenou výstavou k 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu připomíná dva z letošních nejdůležitějších společenských a církevních svátků.

    Především je tedy třeba připomenout, že na Moravě se na přelomu 15. a 16. století začala poměrně slibně rozvíjet tiskařská produkce, přičemž z knih, které moravští čtenáři do té doby četli, pocházela většina ze zahraničních tiskáren. Z pramenů a literatury se dozvídáme, že v období vlády Ferdinanda I. dochází kvůli přísné cenzuře k poklesu tisků − v roce 1547 byl dokonce popraven kvůli tiskům protihabsburských letáků olomoucký tiskař Jan Olivetský, který předtím působil v Prostějově. Jak vidno, situace opravdu nebyla příliš růžová. Většina moravských tiskařů té doby totiž byla evangelického vyznání. Zhruba od poloviny 16. století nabírá tiskařská produkce druhý dech zejména díky tiskárnám v Prostějově, Olomouci, ale hlavně pak v Ivančicích a Kralicích. Ivančická tiskárna (vyšly v ní asi dvě desítky tisků) pracovala prakticky v ilegalitě („in insula hortensi“ − „na ostrově v zahradách“), patřila totiž tehdy pronásledované Jednotě bratrské, jež představovala evangelické náboženské hnutí a navazovala na husitské tradice. Proto byla bratrská tiskárna přenesena do žerotínských Kralic. Žerotín totiž patřil ke šlechticům, kteří nad církví, jež preferovala vzdělanost, mravnost a intelekt (i když se k tomuto postoji musela postupně propracovávat), držel ochrannou ruku. Bratrská církev se tak logicky stala průkopnicí domácí knižní kultury. Mezi vzdělanými členy Jednoty bratrské patřilo nejpřednější místo biskupu Janu Blahoslavovi, mimo jiné autoru proslulé Gramatiky české (ovlivnily ho starší gramatika Optátova a Gzellova a hlavně Philomatesova nauka o jazykové správnosti), jenž své pokračovatele podnítil k překladu Bible do češtiny, která pro Jednotu představovala bohoslužebný a teologický jazyk, tedy to, co pro katolíky byla latina. Blahoslavův nástupce, jeden ze tří bratrských biskupů, Ondřej Štefan (zasloužil se o změnu luteránské orientace Jednoty na kalvínskou), dal dohromady skupinu jazykově a vůbec odborně fundovaných překladatelů (například znalců hebrejštiny a dalších biblických jazyků), která kolektivně vytvořila jak odborně, tak stylově vskutku obdivuhodně vyrovnané dílo. Z kralických impresorů připomeňme alespoň Zachariáše Solína (přijal jméno po svém učiteli Václavu Solínovi, který předtím pracoval v Ivančicích zejména s Matějem Drahotušským), Samuela Sylvestra a hlavně Václava Elama. (Ze školy si možná pamatujete, že kralickou tiskárnu vyplenili po bitvě na Bílé hoře císařské oddíly, zbylé zařízení bylo přeneseno nejprve na náměšťský zámek pod ochranu Karla staršího ze Žerotína, později do Přerova a nakonec do polského Lešna, kam ji doprovázel biskup J. A. Komenský a kde při požáru města zanikla.) 

    V kralické tiskárně bylo vydáno od roku 1578 do roku 1620 asi 60 tisků. Nejvýznamnějším dílem byla jistě šestidílná Bible kralická, vydávaná v letech 1579−1594: 4 díly obsahovaly Starý zákon, 5. díl (Apokryfa) ukončil Nový zákon, 6. díl pak nepřinesl nový překlad, ale úpravu Blahoslavova překladu Nového zákona. Dílo nabylo značného rozsahu proto, že bylo bohatě vybaveno exegetickým (vysvětlujícím a poznámkovým) aparátem. V roce 1596 vyšla jednodílná Bible kralická, z níž byly vysvětlivky a poznámky vypuštěny, a tato tzv. jednodílka byla vydána znovu v roce 1613. Právě tento výtisk (MZM vlastní dva originální exempláře) mohou diváci v Dietrichsteinském paláci v příštích dvou týdnech vidět. Jde o silný emotivní zážitek nejen z onoho pověstného dotýkání se zhmotnělé minulosti, ale návštěvník by si měl také uvědomit, že Bible kralická je mistrovské dílo překladatelské (a to z původních textů hebrejských, chaldejských, syrských a řeckých, nikoli jen z latinské tzv. vulgaty, v níž bratrští badatelé nalézali řadu chyb, zatímco členové Jednoty chtěli „čisté slovo boží“, neboť Bible pro ně byla „zákonem božím“ − zdrojem víry a vlastně i života), jazykové (bibličtina se stala vzorem pro Slovensko, kde byla užívána až do poloviny 19. století, ba i pro Lužické Srby), typografické, ale i filozofické, teologické a politické.

    Kdo z návštěvníků si zážitek z výstavy doplní návštěvou Památníku Bible kralické v nedalekých Kralicích nad Oslavou, určitě nebude litovat. Zejména mladší návštěvníci si tam doufejme uvědomí, že historie není mrtvá, ale stále živá součást dneška.

JAN MERVART

Vlevo: Vzácný exemplář jednodílné Bible kralické z roku 1613. − Vpravo: Náměstkyně ředitele MZM, PR Eva Pánková s novináři u unikátního výtisku Bible.

Foto: Petr Michl