Líšeň vede!
16.01.2013 11:25
„Ještě snad nebylo ani Brna, nebylo Moravy a nebylo snad ani Evropy – a Líšeň už tu byla (…)“, napsali s určitou literární nadsázkou Alois a Vilém Mrštíkové ve své Kronice moravské dědiny Rok na vsi, jejíchž devět dílů začalo vycházet před 110 roky. Zkrácenou podobu tohoto výroku (bohužel bez oné důležité pomlčky) si zvolili za název svého sborníku tvůrci publikace Moravy nebylo a Líšeň už tu byla, kterou nedávno vydalo Statutární město Brno – Městská část Brno-Líšeň s vročením 2012. Editor Pavel Krafl s kolektivem autorů dali knize podtitul Vlastivědné kapitoly, což dobře vystihuje podstatu, neboť jde o první doplněk základního díla záslužné edice Historie a kultura Líšně – velké publikace Ves Leštno za městečko vysazovati ráčíme. Stejný editor s většinou jiným kolektivem autorů v ní shrnul „památky, místopis a vybrané osobnosti Líšně z pohledu historických, jazykovědných a přírodovědných disciplín“. A na tuto knihu, jež má za sebou už dvě úspěšná vydání (2009 a 2011), nyní navázalo čtrnáct statí (kapitol) sborníku „Moravy nebylo…“.
Soudím, že každá z ostatních osmadvaceti městských částí Brna může Líšni závidět ten nynější příval výpravných publikací. Na jejich počátku stála kniha Jiřiny a Ludvíka Belcrediových Svatý Jan to vše viděl. Historie městyse Líšně 1306–2006, 700 let od první písemné zprávy (Brno 2006), k níž se o tři roky přidala zmíněná publikace „Ves Leštno…“, podnícená 450. výročím povýšení Líšně na městys privilegiem Ferdinanda I. z roku 1558. A k závidění je i vědecký redaktor výše uvedené edice doc. PhDr. Pavel Krafl, Dr., který se spolu s manželkou Mgr. Hanou Kraflovou historii své obce po léta systematicky (a inspirativně) věnuje. Takže v tomto oboru Líšeň skutečně nemá v Brně konkurenci.
Malé doplňky velkých dějin městské části
Nový líšeňský sborník je rozdělen do čtyř základních oddílů. První je zaměřen na přehled bádání a Pavel Krafl v něm charakterizuje knižní publikace o Líšni, počínaje národopisnými pracemi Františka Bartoše a Cyrilla Mašíčka z roku 1902 až po současnost. Nejobsáhlejší druhý oddíl, dost neurčitě nazvaný Dny všední i sváteční, je věnován poutní kapli Panny Marie Pomocné (Jiří Mihola), zajímavým lidovým obyčejům v Líšni na konci 19. století v nepublikovaných záznamech Cyrilla Mašíčka (Eva Večerková), stravě obyvatel Líšně v 19. a 20. století (Jarmila Pechová zde mj. píše, že při obnovené tradici masopustu v roce 2012 líšeňské ženy napekly úctyhodných 1 300 koblih). Hana Kraflová tu dále rozvíjí „své“ téma Vánočního stromu republiky a jeho zakladatele Rudolfa Těsnohlídka, Jarmila Pechová pak podrobně (pro Nelíšňany až k neučtení) popisuje obchod a živnosti v Líšni do poloviny 20. století – ovšem jde o to, že Líšeň byla opravdu nejznámější a nejtypičtější obchodní obec na Moravě a „Líšňačky s krosnami (škrošňami“) na Zelném trhu patřily neodlučitelně k brněnskému koloritu.
Podobně jako stať Svatavy Kubešové Mechorosty v údolí Říčky a na Hádech (tvoří náplň čtvrté části sborníku, věnované líšeňskému přírodopisu) poslouží i zevrubná Historie kolejové dopravy z Brna do Líšně (v podání Tomáše Kocmana) v budoucnu hlavně odborníkům a zájemcům o tuto problematiku, zvláště proto, že slovem i obrazem charakterizuje všechny použité dopravní prostředky. Pro literaturymilovné čtenáře bude přínosné a v mnohém překvapivé svědectví Hany Kraflové o závodním časopise Líšeňský budovatel z počátku 50. let, kdy v něm významnou roli sehrál budoucí slavný básník a šéfredaktor Hosta do domu Jan Skácel.
Na některé líšeňské osobnosti je zaměřen třetí oddíl knihy. O středověkých Líšňanech zaznamenaných v brněnských městských knihách píše Pavel Krafl, zatímco Oldřiška Prokopová přináší – coby doplněk předchozího sborníku – podrobný vhled do korespondence a výdajů krasového badatele Martina Kříže a Jan Břečka přibližuje dva významné hrdiny protifašistického boje: Jindřicha Breitcetla a Josefa Otiska.
Knihu doplňuje obsáhlá obrazová příloha (spolu s celou knihou ji přehledně graficky upravil Lubomír Červinka), seznam literatury, rejstřík osobní a místní, anglické resumé a stručné profily všech autorů. Publikace tak podstatně přispívá k rozšíření stavu poznání všech Brňanů – a v pasáži o Líšeňském budovateli nepochybně doplňuje o zajímavou epizodu i povědomí o brněnském tisku.
MICHAL ŽÁK
