Podnikněte rodinný výlet na výstavu do Šlapanic
Komiks jako Brno není na jedno brdo
Napsat, že něco je jako Brno, znamená, že jde o něco velkého: jistě znáte přirovnání typu − flek jako Brno či průšvih jako Brno. Výstava Komiks jako Brno, kterou můžete navštívit v Muzeu Brněnska − Muzeu ve Šlapanicích až do 13. ledna 2013, není velká rozsahem, ale přesto jistou velikost a pestrost nepostrádá. Odráží totiž velké změny, jimiž žánr komiksu u nás prošel v průběhu svého vývoje v rozličných státních a společenských formacích, které na něm vždy zanechaly výrazné stopy − a to jak hluboké šrámy, tak prospěšné impulzy. Tvůrci výstavy (jmenujme alespoň scenáristku Martinu Krajíčkovou a autorku výtvarného řešení Martinu Desissovou-Víchovou) sice vycházejí z obecného vývoje zmíněného žánru, ale zaměřili se na dějiny komiksu v Brně, a to ze dvou důvodů. Jednak současně probíhá v brněnském Domě umění výstava mapující devadesát let českého komiksu, takže pochopitelně nemělo smysl téma dublovat, ale bylo vhodné ho doplnit, jednak má regionální pohled pochopitelně nejblíž právě k návštěvníkům z daného regionu.
Výstava zabírá dvě místnosti šlapanického muzea a je rámcově rozčleněna do tří oddílů, které ovšem na sebe plynule navazují.
V první − historické − části se návštěvník seznámí s ještě protokomiksovými formami, které komiksu předcházely, a pobaví se nad zpravidla poněkud naivním humorem zpravidla jednoduchých obrázkových příběhů z tiskových periodik vycházejících ještě za starého Rakouska-Uherska. Všímavému návštěvníkovi ovšem neujdou nejen určité zajímavosti (v záhlaví Humoristických listů je například uvedeno, že vycházejí v pátek ráno po 10. hodině), ale i často pozoruhodná grafická úprava a úroveň tisku, jakož i ne právě ojedinělá snaha o dokonce třeba i politickou satiru. Právě tu najdeme kupříkladu v periodiku Vosa, jehož začátek spadá do r. 1864 (vzorem pro tento titul byl Wilhelm Busch a jeho v Mnichově vycházející Fliegende Blätter), periodiku, které bylo úzce spjato se jménem Karla V. Klíče, jenž vstoupil do dějin tisku nejen svým populárním seriálovým stréčkem Mrkvičkou, ale zejména pak vynálezem hlubotisku. Prvorepubliková etapa je pak nahlížena prostřednictvím třeba Lidových novin (s obrázky tehdy mladého Ondřeje Sekory, jehož kresleným hrdinou byl například pan Břoušek v seriálu o užitečnosti sportu), Lucerny, Komára, Cvrčka (pro děti) či Kulíška… Zmíněna je i taková kuriozita, jakou byl tzv. dřevorytový román (hlavně ve 20. a 30. letech 20. století), jemuž se věnovala kupříkladu Helena Bochořáková-Dittrichová (v její knize Z mého dětství z r. 1921 hledal slavný brněnský literární kritik Arne Novák dokonce paralely s Babičkou Boženy Němcové). V etapě po roce 1945 jsou potom zařazeny brněnské tituly Vlaštovička a Brouček, Anděl strážný, po zlomovém roce 1948 pak třeba titul Jiskry (ten vycházel pouhý rok), po roce Pražského jara (1968) jsou návštěvníkům nabízeny pohledy na stránky Zálesáka, ještě později pak jsou připomenuty třeba tituly Zvonek či Bobří stopou, v roce 2000 bere svůj počátek revue AARGH! − představitelka naší novodobé komikové publicistiky, nu a také fanziny (fanouškovské magazíny) POT a ZKRAT. Nesmíme ovšem zapomenout ani na pozoruhodný projekt Kamenná růže z 90. let minulého století, jenž začínal jako pohádkové vyprávění o cestě světem prince Zašíka za Touhou a Nadějí, ale který se během doby poněkud proměnil na prózy s bohatým výtvarným doprovodem.
V druhé části výstavy nehledá šest postav autora (chceme-li parafrázovat známý divadelní kus L. Pirandella), ale šest autorů je zde představeno prostřednictvím krátkých životopisů a ukázek děl blíže. Jsou jimi: Pavel Čech, Tomáš Jirků, Tomáš Kučerovský, Ján Lastomirsky (na výstavě někdy uvedený i jako Lástomirský), Vladimír Tučapský a Jiří Zimčík.
Ve druhé místnosti je pak poslední část výstavy − malý komiksový ráj pro děti, jimž je zde nejen poskytnut jednoduchý návod, jak se stát komikovým kreslířem, ale i možnost vytvořit svůj vlastní komiks třeba na námět Kde se to tu vzalo? (s dětským pojetím vzniku hodinového sloupu na brněnském náměstí Svobody, který podle autora vypadl z obrovského vejce sneseného maxislepicí) či Tajemství rozkopaného Brna… Příznivce brněnské plotny jistě potěší i postava Štatlmana (poněkud připomínající figuru Supermana).
JAN MERVART