Kdo je pan Schmitt?

Nad komedií s tímto názvem se zamyslíte v Mahenově divadle

14.04.2018 11:30

    V repertoáru činohry Národního divadla Brno (NDB) nebývá příliš mnoho komedií, o to více byla očekávána česká premiéra inscenace Kdo je pan Schmitt? francouzského autora Sébastiena Thiéryho v pátek 13. dubna v Mahenově divadle. Režisérka Jana Kališová, která v NDB debutuje, řekla před novináři, že hra je těžká v tom, aby divadelníci udrželi rovinu komediální, fraškovitou, a zároveň rovinu existenciální.

    „Obávám se reakcí diváků, jsou zvyklí na jednodušší vnímání,“ prohlásila. Nestihl jsem premiéru, viděl jsem jen veřejnou generálku ve čtvrtek dopoledne. Přední řady téměř prázdné, vzadu spíše starší generace a také studenti středních škol. Smíchu pohříchu příliš nebylo, to ale neznamená, že se někde stala chyba. Hra je dobrou komedií, avšak absurdní, připomínající motivy z románů i povídek Franze Kafky. Do toho lehkost feydeauovsky ztřeštěných situací a neuvěřitelných záměn, překvapení. Dominuje ovšem složka vážná, což nepřekonala ani Jana Kališová ani herci Eva Novotná a Dušan Hřebíček v roli manželů původně Bérandových a pak… Schmittových.

    Po šesti letech klidného života očního lékaře a jeho ženy zazvoní telefon, který předtím v jejich obýváku nikdy nebyl. Pan Bérand ho po chvíli najde v sedací soupravě a kdosi jej osloví jako pana Schmitta. Následují nečekané proměny, na místě portrétu tchýně visí obraz psa, někdo vyměnil v knihovně knihy, volající opakovaně tvrdí, že mluví se Schmittem, dokonce sděluje, že jsou všichni v Lucembursku, nikoli ve Francii. „Kdybychom nechtěli hrát komedii, dala by se Thiéryho hra vyložit jako velmi krutá manipulace se dvěma lidmi. Protože se octnou mimo realitu, aneb přestanou tušit, co je pravda, co není pravda a přestanou i věřit tomu, kdo jsem já,“ citujeme režisérku. Hra nemá žádné logické vyústění, zato k úděsu diváků naznačuje, že dvojici čeká další podobná anabáze s jejich identitou.

    Dušan Hřebíček hraje střízlivě, přesto s výraznými proměnami nálad výborně vystihuje člověka, s nímž někdo proti jeho vůli manipuluje. „Hra mně přijde velmi současná. Bylo by fajn, kdyby to všechno byla legrace, ale ten základ je strašlivý. Najednou všichni tvrdí, co není pravda,“ svěřil se médiím Hřebíček. Eva Novotná jako paní Bérandová se snaží manžela krotit. Je noblesní i temperamentní, role jí takříkajíc zcela sedne. Policistovi (Martin Veselý) by možná slušelo trochu víc komediálnosti, dobrou hereckou práci odvedl Jan Grygar jako psychiatr. V menší roli syna Karla (Bérandovi ale žádného nikdy neměli…, považte!) se blýskne Roman Blumaier, téměř němou postavu Domovníka a jakéhosi záhadného hybatele dějem ztělesňuje hostující Sergej Sanža.

    Nebudete se tedy popadat za břicho, ale většině diváků se bude tato vážnější komedie líbit. Uvědomíme si, opět slovy režisérky, že „člověk v současném světě ztrácí sám sebe a někdy i má pocit, že zešílel, protože nevěřil svým očím a uším“. Sébastien Thiéry je srovnáván s Haroldem Pinterem či s Eugènem Ionescem. Je dvojnásobným držitelem ceny Molière za hru Indická banka, získal ještě další ocenění. Je také hercem a občas vyhledává i sám vytváří absurdity.  (tr)

 

Dušan Hřebíček, Jan Grygar a Eva Novotná (zleva). Foto: archiv NDB