Krátce z činoherní scény

Hostina dravců – aneb Bitva o záchranu sebe sama

06.11.2014 08:20

    Odehrává se za války v Němci okupované Paříži. Skupinka přátel se sešla k oslavě narozenin hostitelky. Uvolněnou kamarádskou konverzaci přeruší výstřel z ulice, poté příchod gestapáka. Pachatel dopaden nebyl, odplata však následovat musí. Z každého bytu je bráno po dvou rukojmích. Zde gestapák „ze známosti“ činí výjimku: narozeninová sešlost si ze svého středu má zvolit rukojmí sama. Pozoruhodný „dárek“. Nastává Hostina dravců, spíš cesta až na dno ke dřeni lidského já, úporná ničím neohraničená bitva o záchranu vlastního života. Mezní situace mění přátelské vztahy v prázdnou slupku, každý hledá zdůvodnění, až bizarní i komická, proč právě on nemůže být tím vybraným, vhodnější obětí se jeví samozřejmě někdo jiný z přítomných.

    Existenciální drama v podobě černé komedie (Vahé Katcha, Julien Sibre) získalo řadu ocenění. Hra je dobře napsaná, má psychologický ponor i vtipné dialogy. Byť jde o život, divák se často zasměje grotesknosti, s níž se aktéři snaží egoisticky se s bezvýchodnou situací vypořádat. Nestávají se ani tak dravci jako spíš bytostmi, zahnanými do kouta. Při snaze o vlastní záchranu pozbývají zábrany, mizí nátěr sociálních návyků, odhaluje se nahé biologické já. Vše se odehrává v uzavřeném bytě ve zcela jednoduchém scénickém řešení, víc hra ostatně nevyžaduje. Herci musí od lehké až plytké konverzačky v počátku inscenace přejít k náročnému uchopení reakcí na mezní situaci, proniknout až k obnaženému jádru postav dramatu. Vše stojí a padá s jejich výkony. Úkol neměli snadný, odvedli ho slušně, myslím však, že strhnout a vtáhnout diváka do děje se jim beze zbytku nepodařilo, zůstávají rezervy, které možno jistě „doladit“ v reprízách hry. Ta by pro zvýšení spádu děje snesla i nějaký škrt. Asi nejtěžší roli měl Petr Halberstadt, v roli gestapáka nepůsobil přesvědčivě hostující Petr Kubes.

    Dramatický příběh, který má dobrou šanci zaujmout diváka psychologickým nábojem i černým humorem, je dobrou volbu, která na brněnskou scénu Mahenovy činohry úvodem nové sezony přivedla dramaturgie Olgy Šubrtové a hostující režisér Ivan Krejčí.

    Překvapí pointa, prozrazovat nebudu.

JAROSLAV ŠTĚPANÍK

Foto: archiv ND Brno