Moravské zemské muzeum připravilo v Pavilonu Anthropos výstavu pro malé i velké cestovatele

Děti, vydejte se do Afriky!

21.05.2013 21:40

    Ještě před pár desítkami let představoval africký kontinent (podle ředitele MZM M. Reissnera se mu „černý“ přezdívá hned z několika důvodů poněkud neprávem) území s řadou neprobádaných oblastí, kam se vydávali leda odvážní cestovatelé, kteří na svých cestách prožívali nejedno dobrodružství. Afrika se od té doby ovšem výrazně změnila a na dobu někdejších cestovatelů dnes vzpomínáme s určitou nostalgií, která ovšem není ani v současnosti na škodu. I proto je myslím velice vítané ohlédnutí za epochou expedic, které se vydávaly do míst, jež staří Římané označovali na mapách Hic sunt leones (Zde jsou lvi). Kolektiv Dětského muzea MZM se do takového projektu pustil s nadšením a porozuměním pro dětské sny, které v mládí prožíval skoro každý z nás, a uspořádal ve spolupráci s několika institucemi (například s Náprstkovým muzeem a několika dalšími odděleními Národního muzea, s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně, s Moravskou zemskou knihovnou, brněnskou ZOO či CK Livingstone) velmi přitažlivou a zajímavou výstavu nazvanou Dobrodružná Afrika očima cestovatelů. V brněnském Pavilonu Anthropos ji můžete navštívit každý den v týdnu − kromě pondělí − až do konce února 2014.

        Tvůrcům výstavy se výborně povedlo spojit (nejen) dětské okouzlení z cestovatelských cest (či alespoň z představ o nich) s procesem poznávání jiné kultury a exotické fauny a flóry; s procesem poznávání specifik tradičních forem života v Africe, které přežívají až do dnešní doby, přičemž expozice je rozčleněna do šesti částí, které jsou věnovány jižní, střední, západní, severní, východní Africe a průřezu napříč celým kontinentem.

    Osou celé výstavy je jakási galerie českých a moravských cestovatelů a jejich objevitelských výprav, které daly vzniknout celé řadě obdivuhodných cestopisných a odborných prací. Návštěvníci se mohou seznámit s portréty a profily nejen těch slavných cestovatelských osobnosti, které zná téměř každý, ale i s těmi, jejichž jména dnes nezná skoro nikdo. Mezi ty první patří jistě E. Holub, E. S. Vráz, K. Absolon (ano, proslul nejen svými výzkumy v Moravském krasu, ale i návštěvami Afriky), snad i Č. Paclt či brněnský antropolog J. Jelínek (na výstavě lze vidět i některé kopie jím objevených skalních rytin či kreseb z centrální Sahary − kupříkladu tanečnice s „rohy“ či nosorožce), nu a samozřejmě naše nezapomenutelná dvojice J. Hanzelka a M. Zikmund, jejichž Afrika snů a skutečnosti (i další jejich díla) se stala doslova bestselerem a jejichž slavný automobil Tatra je na výstavě zastoupen alespoň modelem. Mezi ty málo známé lze asi započítat P. J. Šebestu, F. V. Foita, J. Bauma, A. Steckera, B. Machulku, R. Štorcha, K. Gama či misionáře M. B. Lányho.

    Návštěvníky dobře orientuje velká mapa Afriky s fotografiemi určitých zajímavostí − přičemž fotky jsou umístěny na odpovídajících místech kontinentu. Fascinující je jakési přírodní panoráma s vycpanými zvířaty, mezi nimiž samozřejmě nechybí párek lvů, zebra, pštros, opice či hyena, přičemž z ukrytých reproduktorů zaznívají originální zvuky savany či pralesa − od těch příjemných až po ty, které vám nahánějí hrůzu.

    Pozornost ovšem přitahují i nejrůznější předměty denního afrického života − od nádob, naběraček, lžiček, sedátek, podhlavníků, masek či zbraní − třeba dýk a štítů − až po chřestítka, hračky, hudební nástroje, zástěrky či náhrdelníky a náušnice Masajů…

    Pozoruhodné jsou i velké modely afrických mešit v Djenne v Mali a v Agadezu − jednom z center berberského kmene Tuaregů. A nejen děti určitě přiláká k chvilkovému posezení chýše, která slouží jako škola, a také dětský koutek vybízející nejen k odpočinku či zamyšlení, ale − jak nám řekla vedoucí Dětského muzea MZM S. Brychtová − třeba i k vyplnění velmi povedeného a inspirativního barevného cestovního deníku, který obdrží každý dětský návštěvník. Do deníku si děti mohou zapisovat a kreslit své dojmy a poznatky z výstavy: průvodcem jim přitom bude nikoli proslulý brněnský, ale africký krokodýl, jemuž děti dokonce mohou navrhnout jméno.

    Do pravého afrického prostředí vás přenesou také fotografie a promítané starší i nové filmové dokumenty.

    Na závěr ještě musíme dodat, že návštěvníky určitě potěší a zaujme celá řada doprovodných programů − uveďme alespoň výtvarný workshop se zaměřením na africkou kulturu, Hmyzí kuchyni či akci Afrika pěti smysly.

    P. S.: Příznivce Járy da Cimrmana upozorňuji, že se na výstavě setká i s úryvkem z jednoho z filmů o našem všeumělci a také cestovateli, v němž Cimrman potká cestovatele Holuba a ptá se ho: „Doktore Holube, jedete letos zase do Afriky?“ Za cestovatele ale rezolutně a nevlídně odpoví jeho žena: „Nikam nepojede. Už se narajzoval dost.“ A dr. Holub na Járovu otázku rezignovaně dodá: „Asi ne.“ Inu − je dobře, že tvůrcům výstavy nechybí ani smysl pro humor.

JAN MERVART

Vedoucí Dětského muzea MZM Mgr. S. Brychtová (druhá zprava) mezi novináři na výstavě Dobrodružná Afrika očima cestovatelů v brněnském Pavilonu Anthropos.

Foto: Petr Michl

Foto z vernisáže: Jan Martof (4)