Chyběli jste na premiéře Čarokraje!

10.2.2015 16:35

    Do divadla se má chodit včas. První brněnské uvedení opery Marko Ivanoviče Čarokraj hostilo Janáčkovo divadlo 6. února. S časem začátku vznikla jistá potíž, protože kdo chtěl projít Čarokrajem, měl přijít o hodinu dřív. Inscenátoři v čele s výtvarníkem scény Matějem Formanem nabídli návštěvníkům možnost poznat divadelní zázemí. Zážitek to musel být náramný, já tam jednou byl, když se nehrálo. Ty prostory mi připomínaly obrovskou jeskyni, kde také vnímáte jen černý prostor, kterým se prohání průvan. Teď tam navíc visely krápníky důmyslných kulis mytologické krajiny. Stačilo neklábosit se známými ve foyer. Dlouho před sedmou už zněla hledištěm předehra. Dobrých deset minut jsme vstávali a pouštěli řadou dál další návštěvníky, podobně znejistělé, zda trapně neruší. Naštěstí nebo naneštěstí Formani (Petr v roli režiséra)na začátek nasadili umělou mlhu. Bez jejího zápachu se dnes neobejde žádné živé umění, poslední kdo tomu inscenačnímu zlu odolává, je filharmonie. Dirigent a autor opery, mimochodem stálý dirigent opery SD Brno v jedné osobě, naštěstí předehru rafinovaně dokola opakoval, až většinu hlediště (mimochodem nezaplněného) přesvědčil, že přišli „akorát“. To už nad balkóny po stranách jeviště mávali křídly obrovští červení fénixové. Na jevišti se z umělého kouře mezitím vylupovaly postavy z bájné i reálné rostlinné a zvířecí říše. Většina návštěvníků, včetně těch, kteří si nekoupili program, dobře tušila, že přišla na operní inscenaci, která se opírá o pohádkové vyprávění britského spisovatele a biologa Geralda Durrella Mluvící balík (1974). Toto půvabné dílko vyšlo s ilustracemi Adolfa Borna česky poprvé v roce 1983. Z původních tří dětských hrdinů pronikala do Čarokraje (inscenační český název pro durrellovskou Mytologii) pouze Penelopka (hrála ji mile a přesvědčivě dětsky Marta Reichelová). Její knižní druhy tedy Petra a Šimona autoři libreta (Radek Malý a Ivan Arsenjev) vypustili. O to více popustili uzdu své fantazii oba Formanové a Andrea Sodomková (kostýmy, scéna) s Dádou Němečkem (projekce a světelný design). Předehru vystřídala první árie. Zazněla nečekaně z primátorské lóže, která je v Janáčkově divadle tradičně prázdná. V roli jeho létající učenosti Papouše se představil Jakub Tolaš. Mimochodem v primátorské lóži se v průběhu jedenapůlhodinové inscenace (bez přestávky) objevil a zpíval ještě Hlavní vlkodlak (Zoltán Korda). Zlé jazyky v hledišti tvrdily, že se jednalo o karikaturu náměstka Holana, ale postavě scházely šle. Penelopku vylákali z orchestru, kde hrála na housle, do Čarokraje zlí bazilišci. Ukradli ji totiž nástroj, pro který se srdnatě vypravila do neznáma. Naštěstí potkala Papouše a Žabáka (Vladimír Javorský), který ji mimochodem dost nadbíhal, dokonce zapěl i milostnou folkovou serenádu, doprovázeje se na ukulele. Zlí bazilišci (připomínající surové mohamedány) nakonec zvířecí říši neovládli. Postarala se o to importem zázračné routy (trávy) z vlkodlačího ostrova právě Penelopka se svými průvodci. Další hlavní úlohu v zápletce sehrála vševědoucí Zpívající kniha (Tereza Merklová Kyzlinková).  Hudbu i samotný děj, což bylo pravděpodobně inscenačním záměrem, upozadilo pestré dění na scéně i v hledišti. Výtvarně do detailů propracované víly, jednorožci, srnky (baletky) mořské panny, čarotelata, sasanky, mandragory, elfi, krysáci, slepice, ryby a hlavně brejkující lasičky pod dohledem čaroděje Velebobule (Ladislav Mlejnek) dali divákům zapomenout na svět mimo divadlo. Vlastně nedali, předvedli totiž tolik potřebné podobenství o vítězství dobra a vstřícnosti. I pro ty baziliščí mrchy nakonec zůstalo v Čarokraji svobodné místo. V průběhu společenského setkání po premiéře ředitel divadla Martin Glaser hercům i inscenátorům poděkoval za vzorovou současnou operní inscenaci, která by dle jeho slov měla napříště dostávat i v Brně svůj prostor. Tedy pokud nespolyká (jak by se stalo v tomto případě) peníze na všechny premiéry. Inscenace opery Čarokraj vznikla v produkci pražského Národního divadla, kde měla v minulé sezóně svou premiéru. Jestliže jste (i s dětmi) už nějaký čas na opeře v Brně nebyli, rozhodně si nenechte právě toto představení ujít!

LIBOR KALINA