Brno – město filmu
08.02.2013 12:45
Na prvý pohled je Brno městem „nefilmovým“ bez puncu a lesku velkých festivalových událostí jako Karlovy Vary nebo Zlín. Není také v centru pozornosti filmových producentů a štábů při hledání míst a zázemí pro natáčení. Nemohla by to budoucnost změnit? Začněme ale minulostí. Nalezneme údaje o tom, že Brno a film měly k sobě nejednou překvapivě blízko.
Traduje se, že prvním stálým kinem v našich zemích bylo Divadlo živých fotografií Dismase Šlambora – Viktora Ponrepa. O více než tři měsíce před ním v červnu 1907 zahájilo v Brně provoz The Royal Bio Co, prý nejelegantnější biograf v tehdejším Rakousku! Pražský sál pana Ponrepa překonával i počtem sedadel. Nacházel se na dnešním náměstí Svobody, pamětníci si vzpomenou na kino Úderka, jak zněl jeho poslední budovatelský název. Brněnské prvenství se nepřipomínalo, majitel nebyl české národnosti.
Do historie filmu se Brno zapsalo osobou průkopníka vědeckého a populárně-naučného filmu Vladimíra Úlehly (1888–1947). Jeho film Pohyb rostlin byl jednou z atraktivit Výstavy soudobé kultury v roce 1928.
Nejúspěšnějším československým filmem v zahraničí za období První republiky je Jánošík (1935) režiséra M. Friče podle dramatické předlohy Jiřího Mahena. Ten se podílel na scénáři, spolupracoval při tvorbě filmu v produkci brněnské filmové společnosti Lloyd film. Ve třicátých letech vznikla také myšlenka filmových ateliérů Etafilm na brněnském výstavišti. Světová hospodářská krize byla asi hlavní příčinou proč po „brněnském Holywoodu“ zbyly jen trosky a dluhy. V letech 1963 až 1973 se však výstaviště stalo místem konání Filmfóra – každoročního filmového veletrhu. (Tentokrát stála nejspíš v pozadí konce „úspěšná normalizace“.)
Opomenout nelze Brněnskou šestnáctku, v tuzemsku nejstarší festival krátkometrážních filmů. Málokteré město se může jako Brno pyšnit rodáky, kteří jsou nositeli nejcennějších filmových trofejí. Z tohoto pohledu „náleží městu“ dva a půl Oscarů. Dva získal Erich Korngold za filmovou hudbu (Anthony Adverse,1936 a Dobrodružství Robina Hooda, 1938), Elmar Klos se dělí s Janem Kadárem o zlatou sošku za Obchod na korze (1965). Připomeňme ještě brněnskou rodačku Hermínu Týrlovou, velkou osobnost českého animovaného filmu, a Ondřeje Sekoru, jehož Ferda mravenec se stal hrdinou prvního českého krátkého loutkového filmu (1943). Za zmínku stojí i tradice brněnské filmové vědy. Na pražskou Filozofickou fakultu přešel obor z FAMU v roce 1968. Na brněnské Filozofické fakultě dnešní MU vznikla jako fakultativní obor zásluhou Zdeňka Smejkala již v roce 1963.
Možnost představit Brno jako město filmu přinesl Mezinárodní filmový festival CINEMA MUNDI. Letošní 4. ročník se koná ve dnech 29. 2.–7. 3. 2012. Opírá se o nosnou ideu zakladatele a ředitele festivalu Josefa Čadíka. Hlavní program je přehlídkou filmů v daném roce nominovaných na Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film. Jako nikde jinde lze v Brně zhlédnout ucelenou přehlídku toho nejlepšího, co v národních kinematografiích světa vzniklo. Vedlejší sekce nabídne letos latinskoamerickou produkci se zaměřením na filmovou komedii. Projekčními sály budou Cinema City Velkého Špalíčku, kina Lucerna a Art, Divadlo šansonu a Divadlo Bolka Polívky. Populární herec je stálým patronem festivalu, čestným hostem letošního ročníku bude režisér Jan Hřebejk. Součástí dění je řada doprovodných akcí, festival se koná za podpory Jihomoravského kraje, a dalších sponzorů. Významná je spolupráce s Masarykovou univerzitou, bez obětavosti a aktivity množství studentů by nebylo možno přípravu a organizaci akce zvládnout.
„Běžec na dlouhou trať“, jak se sám J. Čadík nazval, bude potřebovat nemalou dávku vůle a neúnavnosti. Brněnský filmový festival svou specifikou odlišný od jiných, má nosný potenciál. Vedle janáčkovského festivalu nabízí snad nejvíce předpokladů k reálnému zviditelnění Brna na mapě republiky, ale i Evropy a světa, k posílení image města jako atraktivního cíle turistů. Naplnění takového záměru se ovšem neobejde bez všestranné podpory.
Webové stránky festivalu informují o svých inspiračních zdrojích, kterým byla i veletržní tradice, do města přivádějící obchodníky a turisty. Veletrhy Brno, a. s., zas na svých stránkách nabízejí filmařům při potřebném zázemí atraktivní areál s kompozicí volných ploch a pavilonů, z nichž mnohé jsou architektonickými skvosty.
Co kdyby se styčné plochy světa umění a byznysu funkčně prolnuly? Brněnské „Kino svět“ zve k festivalovému dění populární tváře „stříbrného plátna“. Producenty a ty, kteří rozhodují o investicích, bez nichž to v kinematografii nejde, by mohla oslovit festivalová pozvánka prohlídky veletržního areálu jako unikátního prostoru s potenciálem pro natáčení a výrobu filmových děl. Budoucnost ukáže, zda se Brno bude moci nazývat městem filmu.
JAROSLAV ŠTĚPANÍK
Webové stránky Mezinárodního filmového festivalu CINEMA MUNDI najdete zde.
