Básnířka tří staletí

    Dvoudenní mezinárodní konference začala 21. dubna 2016 v Moravském zemském muzeu v Brně. Je věnována rakouské spisovatelce Marii von Ebner-Eschenbach, a to u příležitosti stého výročí jejího úmrtí. Že se konference koná v Brně, není náhoda. Spisovatelka byla totiž svým životem i literární tvorbou spojena s Moravou. Narodila se 13. září 1830 ve Zdislavicích u Kroměříže, kam se také často vracela. Kromě toho ráda pobývala na zámku v Lysicích u Boskovic a na zámku Lešná u Valašského Meziříčí.

    Konferenci pořádají Magistrát města Brna, Moravské zemské muzeum, Masarykova univerzita, Univerzita Vídeň, Moravská zemská knihovna, Moravský zemský archiv a Rakouské kulturní fórum. Literární vědce z Rakouska, Německa a České republiky pozdravil rakouský velvyslanec v Praze Dr. Alexander Grubmayr. Úvodní slovo měl profesor Jiří Munzar z Masarykovy univerzity v Brně, největší znalec díla Marie von Ebner-Eschenbach. Michal Konečný z Národního památkového ústavu zaměřil svou přednášku na moravskou šlechtu v 19. století. Zdůraznil její mimořádné vzdělání a kulturní aktivity. Příkladem byl právě rod Dubských, z něhož pocházela Marie von Ebner-Eschenbach. O pobytu rakouské spisovatelky na zámku Lešná hovořila tamější kastelánka Alena Lysá. Velký zájem vzbudil příspěvek Josefa Jarky, majitele zámku Uhřice. Podařilo se mu objevit album z roku 1900, které obsahuje fotografie ze života ve Zdislavicích. Postoji Marie von Ebner-Eschenbach k židovství věnovala pozornost profesorka Ingeborg Fiala-Fürst z Univerzity Palackého v Olomouci. Jazykovým vymezováním české národní literatury se zabýval profesor Dalibor Tureček z Jihočeské univerzity České Budějovice.

    Osobní pozůstalost rakouské spisovatelky spravuje Moravský zemský archiv v Brně. Jedná se o 36 deníků, dále literární pozůstalost, korespodenci a osobní doklady.  Podrobně o nich hovořila Michaela Růžičková. Oznámila rovněž, že právě deníky Marie von Ebner-Eschenbach byly 20. dubna 2016 prohlášeny za Archivní kulturní památku. Nejen těmto deníkům, ale i další tvorbě rakouské spisovatelky se ve svém příspěvku věnovala doktorka Eleonora Jeřábková z Moravského zemského muzea.

VĚRA RUDOLFOVÁ