Postřehy z bývalé Podkarpatské Rusi (2)

Znojemská Charita má na Zakarpatské Ukrajině kredit

23.06.2016 19:10

    Během nedávného čtyřdenního pobytu na bývalé Podkarpatské Rusi jsem měl možnost se také setkat s pracovníky znojemské Charity, kteří již deset let pomáhají v této části západní Ukrajiny těm nejpotřebnějším. V Užhorodu právě před deseti lety zřídili Dům na půli cesty pro mladé i dospělé, kteří přicházejí z dětských domovů rodinného typu nebo i ze státních dětských domovů.

    Na počátku mé cesty na někdejší Podkarpatskou Rus byla nabídka mého brněnského souseda a dlouholetého známého Antonína Brtníka, který v oblasti poblíž města Svaljava již řadu let podniká. Zároveň se od dětských let zná s nynějším ředitelem oblastní Katolické charity ve Znojmě Evženem Adámkem, který od roku 2000 se svými kolegy pomáhá potřebným v této části západní Ukrajiny.

    V úterý 7. června se máme dopoledne nejdříve setkat v sedmitisícovém městě Perečín, které leží přibližně dvacet kilometrů severně od Užhorodu, se zmíněným ředitelem znojemské Charity Adámkem. Když vstupujeme do nenápadného domku, v němž přebývají tři sestry z Řádu sv. Vincence, jsou již na místě kromě Evžena Adámka také dva zástupci Charity z Mukačeva, kteří s kolegy z jihomoravského Znojma již několik let úzce spolupracují. Ředitel mukačevské charity Ferenc Fehér potvrzuje, že spolupráce s českými kolegy ze Znojma spočívá kromě jiného v tipování zdejších lidí, kteří nutně potřebují pomoc. V římskokatolické charitě z oblasti Zakarpatské Ukrajiny se angažují v drtivé většině občané maďarské národnosti. Maďarské etnikum tvoří 12 procent obyvatel této části Ukrajiny.

    „Dům na půli cesty podporujeme finančně. Sestry provozují sociální centrum, jehož součástí je i náš Dům. Jeho kapacita je patnáct osob,“ říká ředitel znojemské Charity Evžen Adámek. Dodává, že v Mukačevu Charita ze Znojma pomáhá chudým rodinám formou adopce na dálku, financuje operace dětí z chudých rodin.

Pomoc se týká i vnitřních ukrajinských uprchlíků

    V roce 2014 začali charitativní pracovníci ze Znojma podporovat v rámci Ukrajiny přesídlené osoby ohrožené válkou na východě země. Na Ukrajině žije nyní kolem 2 milionů uprchlíků a jejich situace není vzhledem k ekonomickým problémům země ideální.

    Aktivity Charity z jižní Moravy se týkají například i města Zoločiv ve Lvovské oblasti, kde při řeckokatolické farnosti byla založena místní Charita. „Jako první činnost bylo zřízení svíčkařské dílny, kde pracují dvě osoby. V současné době je dílna samostatná, nepotřebuje naši finanční podporu. Podpořili jsme Charitu Zoločiv ve spolupráci s místní nemocnicí. A zřídili jsme půjčovnu kompenzačních a zdravotních pomůcek," upřesňuje ředitel Adámek. Když nemocnice propouští pacienta do domácího ošetřování, může se podle jeho slov obrátit na Charitu, která mu zapůjčí pomůcku. Půjčovné pomůcek je zpoplatněné symbolickým poplatkem. Do nemocnice byly rovněž zakoupeny sterilizátory, vyšetřovací lůžka, mrazničky a další potřebné nové vybavení.

    „V tomto roce financujeme zřízení pekárny chleba, kde budou mít zaměstnání místní lidé, a část chlebů bude Charita rozdávat potřebným. V Zoločivu také podporujeme vnitřně přesídlené osoby formou potravinových balíčků a hygieny, případně příspěvkem na léčení,“ zdůrazňuje Adámek.

    V průběhu pobytu na západní Ukrajině jsem měl vícekrát možnost hovořit s místními o činnosti českých charitativních pracovníků na Zakarpatské Ukrajině. Jsou o ní informováni také ředitel Masarykovy školy ve Svaljavě Ivan Vorobkanič, starosta obce Tibava Michajlo Košelja či jeho kolega z vesnice Dusyno Roman Hodya. Všichni nezávisle na sobě říkají, že jde o velmi záslužnou práci a Češi mají v této oblasti značně vysoký kredit. S brněnským podnikatelem Antonínem Brtníkem se shodujeme, že aktivity Charity ze Znojma pomáhají mnoha zdejším lidem skutečně zajistit důstojnější život.

KRISTIÁN CHALUPA
 

Zleva: Ředitel Charity ze Znojma Evžen Adámek na Ukrajině. – Na venkově i ve větších městech západní Ukrajiny lze často potkat i takovéto dopravní prostředky. – Socha Cyrila a Metoděje v centru Mukačeva.

Foto: Antonín Brtník a autor