Ze života židlochovických bažantů

    Jak dlouho jsou na Židlochovicku chováni bažanti, není známo, ale nejstarší bažantnice zřejmě existovaly už v sedmnáctém století. První písemné zprávy na toto téma pocházejí z počátku století osmnáctého. Dochovala se například instrukce židlochovickému lesmistrovi z prvního listopadu 1711, kterou mu majitel panství hrabě Sinzendorf nařizoval brzké dohotovení bažantí komory, aby se mohlo začít s chytáním bažantů.

    Chov těchto ptáků má v místě dlouhou tradici a zdejší bažantnice jsou odedávna vyhledávány domácími i zahraničními hosty. Po vzniku Československa zde byla dokonce vybudována reprezentační státní honitba a pořádaly se takzvané diplomatické hony pro významné hosty, ubytované samozřejmě na zámku.

    Dnes už těch honů tolik není, i zvěře je poskrovnu. Není se co divit, neboť její životní prostor se stále zmenšuje. Jak známo, pole u nás už dávno neslouží k zemědělské výrobě, ale ke stavbě a provozování velkoskladů a výrobních hal.

    Zatímco s kvantitou bažantů to perspektivně vypadá dost špatně, s kvalitou to může být právě naopak. Zdá se, že ti přežívající jedinci jsou mimořádně inteligentní. Důkazem je exemplář, který si nedávno vyrazil na průzkum do centra Židlochovic. Byl zjevně znalý současných dopravních předpisů, neboť při procházce používal zásadně chodníky a přechody pro chodce. A protože měl štěstí na slušné řidiče a nikdo ho nepřejel, dostal se nakonec bez úhony zpět do zámeckého areálu, odkud zřejmě vyšel. Jistě to byl pro něj silný zážitek, o kterém svým kolegům dlouho vyprávěl.  (jis)

Foto: Jiří Smutný