Nové přírůstky v Zoologické zahradě Brno – přijďte se podívat

Zábavný a poučný program pro malé i velké

25.04.2014 08:55

    Jaro je v brněnské zoologické zahradě vždy spojeno s novými přírůstky zvířat. Příroda se probouzí ze zimního spánku, všechno pučí a rozkvétá, zvířata ve výbězích a voliérách se pyšní právě narozenými mláďaty. Pokud přeje počasí, přichází i hodně návštěvníků. Jaro patří k nejoblíbenějším ročním obdobím. I letos o Velikonocích našla cestu na Mniší horu spousta lidí – od čtvrtka do pondělí jich bylo téměř 11 tisíc. Další mají šanci o tomto víkendu nebo na Prvního máje…

Den Země pro malé i velké

    V sobotu 26. dubna 2014 si brněnská zoo připomene Den Země. Pro malé i dospělé návštěvníky je připraven bohatý zábavný program, v němž nechybějí ani nejrůznější naučné aktivity (výroba škrabošek se zvířecími motivy, běh po „opičí dráze“, znalosti o životě v polárních oblastech). V pravé poledne odstartuje představení „Sindibádova dobrodružství“ v podání herců Divadla Koráb. Společně s Českým rozhlasem Brno a studenty Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity budou pak vyhlášeny výsledky výtvarné a literární soutěže. V areálu zahrady bude až do konce května k dispozici soutěžní stezka v rámci kampaně Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) „Od pólu k pólu“. Každý z návštěvníků si zde může ověřit své znalosti o životě zvířat.

První máj v zoo

    Tradiční akcí, připravovanou ve spolupráci se studenty a pedagogy Střední průmyslové školy chemické v Brně, je Den přírodních věd. Uskuteční se 1. května. Návštěvníci zoo získají zajímavé informace z oblasti přírodních věd – geologie, botaniky, chemie či genetiky. Na dalších stanovištích (celkem jich bude v zoo třináct) se mohou podívat na komentovaná krmení zvířat. Program začne v 10 hodin na Tygřích skalách, bude pokračovat u lemurů kata, v Beringii a skončí v 15 hodin u drápkatých opic a šimpanzů. Návštěvníci obdrží mapky s podrobným popisem stanovišť a programem. „Jsme rádi, že se nám podařilo získat jako kmotry pro dvouměsíční velbloudici Stellu herce Městského divadla v Brně Aleše Slaninu a Andreu Březinovou,“ informoval na tiskové konferenci student brněnské SPŠCH a spoluorganizátor Marek Sláma.

Trojčata se zatím neukazují

    Samice kočky pouštní Eva přivedla 29. března 2014 na svět svá třetí mláďata. Samec byl oddělen dva týdny před předpokládaným termínem porodu, máma s mláďaty se povětšinou zdržuje v bezpečí porodního boxu. Pro větší klid je zatím uzavřen i průchod kolem jejich expozice v Tropickém království.

    Další přirozený odchov jedné z nejmenších divokých kočkovitých šelem se podařil po pěti letech. „Kočka se začala na konci zimy nápadně zakulacovat. I když jsme už v další mláďata nedoufali, v březnu jsme si byli jistí, že je březí,“ vysvětluje chovatel Michal Balcar. „Jakmile začne svá mláďata pravidelně vyvádět do expozice, provedeme první veterinární prohlídku, včetně zjištění pohlaví.“

    Chovný pár koček pouštních (Felis margarita harrisoni) přišel do Zoo Brno v lednu 2009 – tehdy pětiletý samec Osiris z britské Zoo Bristol a dvouletá samice Eva z polské Zoo Krakov. První mláďata se narodila už v červnu téhož roku. Brněnská zoo je zatím jediným členem Unie českých a slovenských zoologických zahrad, který tyto pouštní kočky přirozeně odchovává.

Pečlivě střežené mládě orla

    V polovině dubna se v zoo vylíhlo mládě orla kamčatského (Haliaeetus pelagicus), v pořadí páté za uplynulých šest let. Rodičovský pár ho pečlivě střeží a vzorně se o ně stará. Samice seděla na vejci 45 dnů. Návštěvníci uvidí mladého orla přibližně za měsíc, až vyroste, zesílí a bude pohyblivější. Jeho pohlaví bude zjištěno genetickými testy ze vzorku odebrané krve v pěti měsících.

    Brněnská zoo je od roku 2003 zapojena do rozsáhlého mezinárodního programu na záchranu orlů kamčatských (východních), řízeného Euroasijskou regionální asociací zoologických zahrad a akvárií (EARAZA). Počátky chovu těchto dravců sahají do roku 1999, kdy do Brna dorazil mladý samec z Moskvy. Samici se k němu podařilo sehnat až v roce 2008 v estonském Tallinnu.

    Orli kamčatští pohlavně dospívají v polovině pátého roku. Mláďata se běžně oddělují v 7 až 10 měsících, aby chovný pár mohl opět zahnízdit. Před třemi lety se v Brně vylíhlo jedno mládě, které bylo převezeno (stejně jako další dvě o rok později) do Zoo Tallinn. Samička narozená v loňském roce je zatím v samostatné expozici, v květnu odcestuje do nového domova v Zoo Bělehrad.

Zvědavá kuřátka

    A ještě jedna novinka. Před dvěma týdny se v brněnské zoo vylíhla mláďata emu hnědého (Dromaius novaehollandiae). Samec, který v uplynulých letech pečlivě seděl na vejcích, tentokrát své otcovské povinnosti zanedbal, proto se chovatelé rozhodli umístit osm snesených vajec do umělé líhně na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno.

    Podařilo se! Z prvních vajec se už vyklubala mláďata, další na vylíhnutí čekají. Jak už bylo řečeno – v ideálním případě se o vejce i kuřátka stará otec. Při umělém odchovu je to úkolem chovatelů, kteří musejí mláďata hlavně naučit přijímat potravu. Napodobují klování zobáku do misky tak dlouho, dokud kuřata nezačnou zobat sama.

    Ve čtvrtek bylo nádherné počasí. Po skončení tiskové konference jsme se proto vydali až na samý vrchol Mniší hory, abychom spolu s chovateli nepropásli první samostatnou „vycházku“ kuřátek do výběhu. Byla to nádherná podívaná! Zprvu jen nesmělé krůčky, ale za pár minut už malí tvorečkové doráželi na ruce, které jsme směrem k nim natahovali. Nejvíc je zajímal prsten tiskové mluvčí zoo Moniky Brindzákové…

    Spouště fotoaparátů cvakají a kurátor chovu ptáků Mgr. Petr Suvorov, Ph.D., ochotně odpovídá na všechny zvídavé otázky. Emu hnědý je v pořadí druhý největší nelétavý pták na světě a největší původní pták v Austrálii. Váží 20–55 kilogramů, měří 150–190 centimetrů, na vejcích sedí necelé dva měsíce a v zajetí se dožívá kolem 50 let. V brněnské zoo jsou tito ptáci od osmdesátých let. Poslední mláďata se zde narodila v roce 2008. Tenkrát jich bylo sedm a byla odchována přirozenou cestou.

    Až budete v zoo, určitě se přijďte na kuřátka emu hnědého podívat. A spěchejte, než vyrostou. Teď jsou opravdu velice milá…  (jbo)

Foto: Tomáš Dvořák