V Bosonohách oživují vymřelé řemeslo

10.12.2013 20:30

    Budoucí truhláři ze Střední školy stavebních řemesel v Brně-Bosonohách se učí dnes už zmizelé dovednosti – výrobě moravských klátů. Od počátku školního roku zhotovili šest těchto historických včelích úlů. První z nich, třímetrový klát o váze 150 kg, převezli v úterý 10. 12. 2013 z učiliště do Rosic u Brna, kde se stane trvalou součástí zámecké zahrady. Zbylých pět klátů ozdobí další zahrady jihomoravských zámků a muzeí.

    Moravské kláty jsou historický druh vyřezávaného včelího úlu, který vymizel z moravské krajiny v půli 20. století. S ním odešly výrobní postupy, sahající až do gotiky. »Výroba moravských klátů se jinde v republice neučí, my jsme díky projektu z EU mohli výuku obnovit. Díky archivní badatelské práci jsme tuto dovednost resuscitovali,« řekl ředitel Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy Josef Hypr.

    Výroba jednoho klátu trvá 350 hodin. Výukou jejich zhotovení prošlo ve Střední škole stavebních řemesel na 150 žáků. Skoro zapomenutý obor vyučuje restaurátor Roman Slaný, který ve svém volném čase připravil výrobní podklady dříve, než začal evropský projekt: »Studoval jsem původní  moravské kláty v rožnovském skanzenu, vytvořili jsme podrobné výkresy a sháněli historické nástroje, aby se naše výuka a výroba šindelů podobala tomu, jak se dělaly šindele v gotice nebo baroku.« Sháněli proto stará kovaná dláta. Během kurzu pak se studenty tyto nástroje opravili a s nimi pak ve školních dílnách pracovali. »Jeden nástroj, tzv. šindelářský háček pro zhotovování drážek do šindelů, jsme našli zasunutý pod trámem zapadlé renesanční chalupy. Ten jsme opravili a u specializovaného kováře nechali udělat repliky,« dodal Slaný. Ačkoliv se kláty vyrábějí i dnes, dělají se na bázi komerční nebo hobby nepůvodními postupy. »Naším cílem není kvantita, zaměřujeme se na autentickou historickou kvalitu a chceme oživit dovednost zhotovování klasické šindele, jak se vyráběla v gotice nebo baroku. Tomu jsme přizpůsobili vše, včetně nástrojů,« vysvětlil Slaný.

    »Projekt EU jsme využili k nastartování výuky. I díky velkému zájmů studentů jej chceme ve výuce starobylého způsobu výroby potřeb pro včelaře zachovat a do jihomoravské krajiny vrátit další kláty,« informoval ředitel bosonožské školy Hypr.  (vž)

Foto: Archiv Střední školy stavebních řemesel