Stěhování v brněnské zoologické zahradě

    V brněnské zoologické zahradě proběhlo velké stěhování. Tisková mluvčí Monika Brindzáková je vtipně přirovnala k filmu Kulový blesk. V tomto případě ovšem nešlo o tak rozsáhlé přesuny, jaké organizoval Rudolf Hrušínský ve známé komedii. Stěhovaly se drápkaté opičky. Tamaríni žlutorucí (Saguinus midas) se přesunuli do nové expozice u stanoviště zoovláčku v dolní části zahrady. V Tropickém království je nahradili tamaríni pinčí (Saguinus oedipus) ze Stanice mladých přírodovědců.

    Čtyřletý samec Henry a dvouletá samička Belle nyní tvoří chovný pár. Pro své potenciální potomky mají k dispozici expozici s venkovním výběhem a úkrytem před chladným počasím. „Nejprve jsme přesunuli do nové expozice tamaríny žlutoruké,“ vysvětluje kurátorka savců Miroslava Friedman. „Poté bylo třeba provést dezinfekci a výměnu dřevěných prvků v původním výběhu. V nejbližších dnech budou návštěvníci obdivovat i atraktivní tamaríny pinčí.“

    Tyto malé opičí neposedy určitě znáte. Milují prolézání mezi větvemi a jsou výbornými skokany, dokáží zdolat i osmimetrovou výšku. Je to kriticky ohrožený druh, zejména kvůli masivnímu odlesňování a kultivaci krajiny. V současné době jich je v péči člověka více než ve volné přírodě. Tamarín pinčí je německy nazýván „opička Lisztova“ – údajně pro nápadnou podobu s tímto významným hudebním skladatelem.

Zbytečně odchycené mládě

    Na tiskové konferenci v brněnské zoo zazněla rovněž informace, kterou – přiznám se – velice nerad slyším. Muž z Čebína přinesl do záchranné stanice v Jinačovicích malého srnečka. Mládě zřejmě čekalo, až se k němu vrátí jeho matka, lidskou pomoc určitě nepotřebovalo. Takový obrázek je na jaře docela běžný…

    Neodebírejte z přírody srnčí mláďata, poraďte se nejdříve s odborníkem. Pokud se volně žijící zvířata dostanou do lidské péče, nemohou se už nikdy vrátit, jsou odsouzena k nepřirozenému životu v zajetí. Jejich matky by jim poskytly nejlepší péči, takhle o ně přijdou. Pracovníci záchranné stanice v Jinačovicích prosí, abyste vždy nejprve zavolali na nonstop pohotovostní telefon 702 137 837. Odborníci vám rádi poradí, jak se zachovat. Mláďata srn bývají jen výjimečně opuštěná. Ukrývají se v trávě, bez hnutí leží a chrání se před predátory. Samice se k nim vracejí pouze několikrát za noc, aby je nakojily. Opuštěná mláďata by určitě pískala a zmateně pobíhala. Vedoucí záchranné stanice Jana Švaříčková připomíná: „Nechávejte mláďata u svých matek. Tiše se vzdalte. Pokud byste mládě přece jen odnesli, vraťte je co nejdříve zpět. Potřete je trávou a trochu zamaskujte lidský pach. Matka je opět přijme.“

    Pro srnečka z Čebína se podařilo zajistit umístění u chovatele, který má s podobným odchovem zkušenosti. Zvířeti může poskytnout vhodnou péči. Naštěstí! To ale nic nemění na tom, že volně žijící zvířata patří do přírody, nikoliv do zahrad a výběhů v blízkosti lidských obydlí.

Připlul i Nemo s Merlinem

    Po skončení tiskové konference jsme se vydali spolu s Františkem Floderem z firmy CORAL-SHOP do Tropického království, které je nyní obohaceno o tři mořská akvária. Návštěvníkům zoo se v nich představují mořští predátoři, obyvatelé korálových útesů a tropičtí korýši.

    V první nádrži můžeme sledovat mořské predátory – perutýny a murény. Perutýni žijí v teplých mořích Indického a Tichého oceánu. Mají prodloužené hřbetní paprsky a prsní ploutve. Disponují jedem, který dokáže způsobit vážná zranění nebo dokonce smrt. Z deseti známých druhů jsou v Zoo Brno k vidění perutýn ohnivý, tykadlový a pruhovaný.

    Murény se vyskytují ve všech tropických a subtropických mořích, v mělkých vodách v blízkosti útesů. Mají typicky protáhlé tělo, připomínající hada, chybějí jim břišní ploutve. Většinou se skrývají se v trhlinách. Sami jsme se o tom přesvědčili. Dokud je ošetřovatelé nezačali krmit, viděli jsme pouze jejich hlavy vyčnívající z úkrytů.

    V druhém akváriu označeném jako „korálový útes“ jsme obdivovali nedravé ryby, korály, korýše, ježovky a další mořské živočichy. Děti jistě ocení přítomnost pohádkových hrdinů Nema, Merlina a Dory.

    Třetí nádrž je určena pro tropické teplomilné korýše. František Floder připomíná, že tyto mořské živočichy je velice obtížné získat. V současné době zde kraluje nádherný korýš Panulirus versicolor. V mořských akváriích ho vídáme jen zřídka. Ze štěrbiny, v níž se schovával, vystrkoval jen své nápadně dlouhé „vousy“. V brzké době by se v nádrži měli objevit i další dva korýši druhu Panulirus ornatus. České názvy ty potvůrky většinou nemají.  (jbo)

Foto z Tropického království: Jaroslav Bobek