Signálky pohraničníků nahradila cyklistická stezka EuroVelo

02.10.2015 16:20

    Někdejší rozhraní mezi východní a západní Evropou – tzv. železná opona od severního Finska za polárním kruhem přes pobřeží Baltu, hranici mezi NDR a SRN, po Pošumaví, Podyjí, západní hranice Maďarska, Rumunska a Bulharska až na hranici s Tureckem u Černého moře – se mění na nově vyznačenou dálkovou cyklistickou stezku EuroVelo. Seznámili jsme se s turistickými zajímavostmi jihomoravsko-dolnorakouského úseku Stezky železné opony, který nese označení EuroVelo 13. Tedy od Čížova a Hardeggu v Národním parku Podyjí/Thayatal po Valtice.

    V někdejším Hraničním pásmu v okolí obce Čížov, kde je sídlo Správy NP Podyjí, se zachovala lesnatá příroda se skalními výhledy na zákruty hraniční řeky Dyje. V bývalém sídle PS v Čížově je muzeum národního parku a vedle budouvy asi třísetmetrová ukázka plotu jedné ze signálních stěn někdejší Pohraniční stráže, včetně hlídkové věže a protitankových zátarasů. Po tříkilometrové cestě dojde  poutník k řece na most pro pěší a kolaře s celnicemi na obou březích. Za řekou najde městečko Hardegg s hradem nad ním. Hned za Dyjí potká restauraci a v malé budově rakouské celnice místní muzeum historie ochrany hranic. V něm je hodně dobových fotografií, včetně z dubna 1990, kdy se zde sešlo hlavně z Československa na 10 000 lidí, aby otevřelo a uvedlo do opětovného užívání veřejností hraniční most přes Dyji.

    Královské město Znojmo proslulo nedaleko vyhlídkové radniční věže hojně navštěvovanou sítí středověkého čtyřpartového podzemí.  V prostorách pod ulicemi i domy se nacházely sklady zboží k prodeji na tržištích, ve válkách sloužilo znojemské podzemí jako úkryt pro lidi. Kousek na jih od Znojma v Retzu je známá škola pro výuku českých studentů řemeslům a středoškolské výuky v němčině. Rakušané se tam naopak pokoušejí proniknout do složitostí češtiny. Čeští studenti, kteří pak často zůstávají na práci v německy mluvících zemích, ovládají jazyk natolik, že po příjezdu do domů jim prý vstávají vlasy hrůzou, když slyší chyby, kterým vyučují studenty čeští profesoři němčiny. Nad Retzem stojí za prohlídku rekonstruovaná technická památka – dřevěný větrný mlýn holandského typu z r. 1772. Pod mlýnem pak prodejna vzorků místních vín a malá pekárna výrobků ze zdejší mouky. Vynikající je např. chleba se zapečenou spoustou jader vlašských ořechů.

    Na české straně hranice zajímá zvláště muže krátká obhlídka Muzea čs. opevnění v Šatově. Kolaři a další mohou třeba povečeřet a složit hlavu na noc v bývalém statku v Jaňův dvůr v obci Nový Přerov. U jeho vrat najdou ceduli "zařízení Cyklisté vítáni." Na dvoře pak restauraci i hotelové pokoje nebo za stodolou s WC a sprchami humna pro postavení stanu či zaparkování karavanu. Též ohradu se hospodářskými zvířaty. Tento farmářský kemp provozují Petr a Natálie Kosmákovi. Nocležníky tam probouzejí zvony z kostela nebo kokrhání kohouta. Náročnější nocležníci mohou popojet do Mikulova, třeba do tříhvězdičkového hotelu Maroli, který je rovněž v turistické kategorii ubytování v zařízení Cyklisté vítáni.

    Urbanistická a přírodní perla jižní Moravy Mikulov láká kromě návštěvy zámku, dietrichstejnské hrobky, sv. Kopečku či krasové jeskyně pod Turoldem rovněž synagogou a věhlasným židovským hřbitovem. Ten má na 4 000 stojících náhrobků, nejstarší z počátku 17. století, a patří k nejvýznamnějším a nejstarším v českých zemích. V hlavním obřadním sále hřbitova se pozůstalí loučili se zesnulými, navazující místnosti jim sloužily k poslední očistě. Nyní je tam expozice mikulovské židovské obce a hřbitova. Rituální židovská očistná asi 300 let stará lázeň – Mikve je ve sklepě obytného domu na bývalém Lázeňském náměstí.

    Po přejetí pár kilometrů za státní hranici je nad obcí Wildendürnbach zajímavý kopec Galgenberg (225 m n. m.), osázený dokola několika terénními vrstvami turisty i znalci hojně navštěvovaných vinných sklípků drobných vinařů. Kopec skýtá panoramatické výhledy k severu na deset či patnáct kilometrů vzdálený Mikulov s Kopečkem a kapličkami na vrcholu i na Pálavské vrchy. A opačným směrem k jihu do Lávské roviny, ve které se v historii odehrálo mnoho válečných střetnutí od dob Hunů a Římanů po nedávnou minulost.
Průvodce na kopci Galgenberku Manfred Monetti nám ukázal např. společný komunitní sklep pro 25 až 30 lidí, který si kdokoliv pronajímá za 20 eur i s vybavením k pořádání oslav narozenin, svatební hostiny a jiných příležitostí. Víno a jídlo si tam musí přikoupit nebo si přivézt proviant a pití vlastní.

    Sklepy a sklepní uličky vznikaly na kopci Galgenbergu po zrušení nevolnictví. Původně byly hliněné, přikryté rákosím nebo slámou, později se stavěly s klasickými střechami. Na podzim tu bývá komerční akce otevřených sklepů. Při ní každý z vinařů střídavě dostává k užití vždy od pátku do neděle velký stan plný dlouhých stolů a lavic. K tomu vůz s výbavou 200 skleniček a lednicí na 500 litrů vína. Něco k zakousnutí pro své klienty či zákazníky si vinař připravuje svépomocí ve sklepě. Dny otevřených sklepů organizuje na Galgenbergu Spolek vinařů a Spolek pro obnovu obce.

    Drobní vinaři si přivážejí na kopec mošt vylisovaný z hroznů do sklepů ke zkvašení v tradičních sudech. Na rozdíl od nich velké firmy dělají víno v nedalekém Poysdorfu ve velkých klimatizovaných halách. "Za dávných dob sem dováželi víno Římané z Itálie. Daleká riskantní doprava tohoto luxusního zboží přes Alpy divokými stezkami z Apeninského poloostrova vázla, proto panovník Probus nařídil v r. 273 pěstovat vinnou révu i na území dnešních Rakous. Zároveň zakázal vařit v někdejším významné podunajském městě Krems oblíbený nápoj pivo s tím, že místo něj se má pít víno. Na rozdíl od ČR se v Rakousku může přidávat do piva cukr, proto raději jezdím na dobré pivo do nedalekého Nového Přerova," uvedl průvoce Monetti a připojil zajímavost: "Když žili zde v Lávské nížině dávní Hunové, zanechali nám k dnešnímu užívání svoji hutnou látku či filc, který používali jako sedla na koně. Plstěnou látku uplatňujeme k výrobě našeho lidového oblečení – rakouských krojů. S úspěchem jí lze přikrývat zpocené koně, aby neprochladli," vysvětlil. Na závěr ukázal do dálky na dlouhou silnici se stromořadím směřující k Mikulovu. "Tam co končí alej, bývala železná opona," řekl.

    Z Galgenbergu směřují kolaři částečně po bývalé hraničářské signálce s tematickými informačními panely do Sedlece. Třeba oběd je čeká v zařízení Cyklisté vítáni Mlýn Sedlec. Pokračovat pak mohou do Valtic k prohlídce státního zámku s podzemním Salonem vín ČR a sousední bylinkovou zahrádkou. Jejich cesta může směřovat ke kolonádě Rajstna a za ní k bývalé celnici s Muzeem železné opony. Aktivisté do něj soustředili vše, co potřebovali ke své práci někdejší příslušníci Pohraniční stráže ČSSR. Mladí, ovlivnění účelovou propagandou, zírají na doklady života doby o jednu generaci zpět. Dříve narození vzpomínají s různými zkušenostmi na dobu nedávno minulou...

VÁCLAV ŽALUD

Foto: Petr Michl