Prohlédli jsme si budovu brněnského studia Českého rozhlasu

Budova Českého rozhlasu v Beethovenově ulici je jedním z prvních moravských příkladů funkcionalismu. Jejím autorem je Ernst Wiesner, který se v Brně podílel mj. také na podobě Krematoria, Paláce Morava nebo vily Stiassny. Stavba vznikla v letech 1925 – 1926 a byla původně určená pro Union banku.  Od roku 1950 ji využívá brněnské studio Československého, dnes Českého rozhlasu.

Díky vstřícnosti vedení studia jsme měli možnost budovu navštívit, a to ve čtvrtek 1. prosince. Průvodkyni nám dělala ředitelka brněnského studia Hana Ondryášová. Začali jsme prohlídkou střešních prostor, odkud je nádherný výhled na Brno, a pokračovali přes nová moderní vysílací i nahrávací studia až do suterénu, kde jsou archivní prostory a také trezor, který sloužil původnímu účelu budovy. V jeho prostorách plánují rozhlasoví pracovníci pořádat příležitostní výstavy.

Budova prošla nedávno kompletní rekonstrukcí podle návrhu architekta Miloše Klementa. 

Oprava byla realizována za pečlivého a soustavného dozoru odboru památkové péče Magistrátu města Brna a pracovníků Národního památkového ústavu, protože, jak jsme se už zmínili, jedná se o jednu z nejvýznamnějších staveb brněnského meziválečného funkcionalismu.

První etapa rekonstrukce začala v roce 2017 a týkala se celého nezbytného technického zázemí budovy v suterénu, kompletního přemístění celého programového archivu brněnského rozhlasu, který zahrnuje především jedinečné záznamy na magnetofonových páscích a gramodeskách. Zásadní bylo přebudování již nevyhovujících studií a režií v přízemí, včetně největšího Studia 7. Další etapy postupně obsáhly celý zbytek budovy, včetně střešní zahrady, centrálního světlíku anebo unikátního mramorového schodiště.

Český rozhlas Brno je nejstarší, největší a nejposlouchanější regionální stanicí Českého rozhlasu. Začal vysílat hned rok po pražské stanici, přesně 1. září 1924. Posluchačům v jihomoravském regionu každodenně nabízí čtyřiadvacetihodinové regionální vysílání a podílí se také na vysílání celoplošných stanic, a to jak zpravodajstvím a publicistikou, tak především náročnými uměleckými pořady.

Prohlídka budovy brněnského studia Českého rozhlasu rozhodně stála za to a velký dík patří především ředitelce Haně Ondryášové, která nejen, že skutečně fundovaně o budově i o studiu hovořila, ale také trpělivě odpovídala na četné dotazy členů syndikátu.

Zuzana Joukalová