Poutní místa slovem i obrazem

    Lesnaté krajině na sever od Brna nad lelekovickým údolím vévodí poutní kostel Narození Panny Marie ve Vranově u Brna. Jeho počátky spadají do čtyřicátých let 13. století. Tehdy českým zemím vládl Václav I.; ten roku 1243 udělil Brnu první městské privilegium. Podle legend roku 1240 nejvyšší moravský maršálek Vilém, téměř slepý, zabloudil v lesích a dostalo se mu pomoci od Panny Marii, která se mu zjevila a uzdravila ho. Maršálek pak na místě zjevení, kde byla nalezena gotická soška Panny Marie, dal vystavět kostel. Tak vzniklo jedno z nejznámějších mariánských poutních míst na Moravě.

    Monumentálnímu vranovskému poutnímu kostelu a klášteru, kam už od středověku putovaly zástupy poutníků doufajících v uzdravení od Panny Marie, je věnována výstava v kryptě katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, pořádaná Diecézním muzeem od 15. června do 1. října 2017; libreto výstavy je dílem Martina Motyčky. K výstavě vyšel katalog – téměř padesátistránkový sborník popularizačních textů pod názvem Vranov – po stopách poutní tradice (Diecézní muzeum, Brno 2017, grafická úprava Lubomír Červinka).

    Kurátorka výstavy Ludmila Tomášková ve sborníku přibližuje počátky poutnictví na Vranov spojené s mariánským kultem rozvinutým v 16. století, kdy střední Evropu ohrožovali Turci, a zvláště pak v barokní době. Po Bílé hoře majitelé tamního panství Lichtenštejnové vystavěli nový poutní kostel a k jeho správě povolali řád paulánů. Věhlas Vranova vzrostl za třicetileté války, zejména po úspěšné obraně Brna proti Švédům. Hned roku 1645 brněnští jezuité vedli na Vranov první velkou pouť za záchranu Brna, což je důkazem o důležitosti zázračné vranovské sošky Panny Marie – vzhledem k tomu, že vítězství nad protestantskými Švédy bylo připisováno Panně Marii prostřednictvím obrazu svatotomské Madony (černé Matky Boží) a obrazu Panny Marie Sněžné u brněnských jezuitů. (A to Brno mělo a má tři kostely Nanebevzetí Panny Marie – baziliku na Starém Brně, farní kostel v Zábrdovicích a jezuitský kostel –, dále farní kostel Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáše a Zvěstování Panny Marie v Tuřanech, nemluvě o kaplích zasvěcených Panně Marii.) V areálu vranovského kostela Lichtenštejnové dali vybudovat honosnou rodovou hrobku, v níž našlo odpočinek na padesát příslušníků rodu. Podrobný popis kostela včetně výzdoby, milostné sochy Panny Marie Vranovské i lichtenštejnské hrobky je ve sborníku doprovázen sérií dokumentárních obrázků (bohužel jen známkového formátu).

    Další je stať Vojtěcha Drašnara věnovaná Erdmundě Tereze z Ditrichštejna, která byla na přelomu 17. a 18. století manželkou Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna a zasloužila se o nový hlavní oltář vranovského kostela a další okázalou výzdobu. Podrobně se výzdobou oltářů v lodi poutního kostela a freskovou výzdobou Jana Jiřího Etgense zabývají Klára Komosná a autor výstavy Martin Motyčka. Závěr sborníku tvoří stať Počátky české slavistiky na pozadí pohnuté doby – pojednání o životě a díle Václava Fortunáta Durycha, člena paulánského řádu, významného slavisty a překladatele bible do češtiny.

    Podobný původ a osud má i další mariánský poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově–Bärnwaldu v Orlických horách, v Královéhradeckém kraji. Obec byla založena koncem 15. století německými přistěhovalci a fungovala v ní sklárna. Pověst poutního místa získala v 60. letech 17. století, kdy prý dřevěná soška Panny Marie a místní vodní pramen zázračně uzdravily nejmenovanou rokytnickou ženu. Tamní původní dřevěný kostel byl přestavěn na kamenný a ten byl v letech 1723–1733 znovu přebudován na mohutný barokní kostel, pravděpodobně podle plánů slavného architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Na konci války v květnu 1945 kostel vyhořel a němečtí obyvatelé byli vystěhováni. Kostel pak odolal demoličnímu výměru a od 90. let 20. století začalo jeho téměř zázračné znovuzrození – díky Sdružení Neratov a knězi Josefu Suchárovi. Ten podpořil návrh nového, moderního liturgického vybavení kostela od brněnského výtvarníka Karla Rechlíka. Vitraje vyjadřující patrocinium kostela – Nanebevzetí Panny Marie – jsou doplněny světelnými efekty podle projektu Ing. Stanislava Skřičky z Brna. Několikerou vazbu na Brno (včetně názvu kostela) doplňuje navíc fakt, že oba brněnští autoři výtvarného a technického řešení interiéru vydali informační skládanku Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie Neratov–Bärnwald (opět v grafické úpravě Lubomíra Červinky), kde textem a svými fotografiemi přibližují vše podstatné o působivé symbióze historického barokního torza se současnými architektonickými a výtvarnými prvky.

    Obě publikace spolu s výstavou přibližují čtenářům a návštěvníkům naše významná poutní místa, kde v dnešních „nepříznivých podmínkách vyprahlosti“ může každý „dosáhnout velmi hluboko k vodě“, jak píše v úvodu katalogu k výstavě o Vranově Mons. Vojtěch Cikrle, diecézní biskup brněnský.

MICHAL ŽÁK