Unikátní výstava v brněnském Semilassu už jen do 19. září 2012
Po stopách Járy Cimrmana
Až najdete chvilku volného času, určitě zajděte do brněnského Semilassa, kde můžete až do 19. září 2012 zhlédnout unikátní výstavu „Po stopách Járy Cimrmana“. Ve spolupráci s pražskou Divadelní agenturou Echo ji pořádá firma Glanc pod záštitou primátora města Brna.
Když jsme se s kolegou do Semilassa vypravili, neměli jsme ani tušení, jak obrovské výstavní prostory toto kulturní centrum skýtá. Z ulice se nám budova zdála poněkud menší. O to víc jsme byli překvapeni. Jak už naznačuje název, výstava mapuje pětačtyřicetiletou éru Divadla Járy Cimrmana, dílo tohoto génia i jeho tvůrců. Jára Cimrman je známá fiktivní postava, kterou kdysi stvořili Zdeněk Svěrák a Jiří Šebánek. Na motivu jeho života a díla je založena podstatná část repertoáru známého pražského divadla. Toto původně pouze recesistické sdružení má dodnes velkou oblibu u diváků, což dokazují stále vyprodaná představení her Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Když jsme se pořadatelů výstavy ptali, z jakých řad se rekrutují návštěvníci, nebyli jsme jejich odpovědí příliš překvapeni. „Jsou to především lidé, které zažili éru slavného pražského divadla, cimrmanologové, ale také studenti, kteří sice nejslavnější období tohoto divadla nepamatují, ale o Cimrmanovi vědí snad úplně všechno,“ říká Mgr. Aleš Hrbek.
Jistě není bez zajímavosti, že Jára Cimrman vedl před sedmi lety i v televizní anketě „Největší Čech“. Pro nikdy neexistujícího génia hlasovalo značné množství diváků. Pořadatelé ankety však později účast fiktivní postavy zakázali, což vyvolalo značný odpor mezi částí veřejnosti. Dokonce se objevila petice požadující povolení Cimrmanovy účasti v soutěži. Ve světě je něco takového zcela ojedinělé, není proto divu, že pořadatelé musejí zahraničním návštěvníkům výstavy podrobně vysvětlovat, kdo byl Jára Cimrman a čím se proslavil...
Bylo už řečeno, že výstavní prostory v Semilassu skýtají obrovské možnosti. Exponáty jsou rozmístěny na ploše 1 000 metrů čtverečních. A najdete zde všechno možné – od zakládacích listin divadla z roku 1967, fotografického archivu, kostýmů a plakátů, přes nejrůznější artefakty spojené s Cimrmanovým životem a dílem, až po ukázky z divadelní tvorby. V klidu se posadíte a znovu si vychutnáváte scény, které už jste tolikrát slyšeli a viděli. Některé průpovídky dokonce citujete s předstihem polohlasně, jako byste hercům napovídali. Znovu se ocitnete na severním pólu, navštívíte světničku i školní kabinet Járy Cimrmana, prostřednictvím televizního záznamu zavzpomínáte společně s herci a přáteli na bývalého kolegu Ladislava Smoljaka (1931–2010), jemuž je na výstavě věnována samostatná menší expozice.
Opravdu přijďte, je to unikátní výstava, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít. A ještě něco vám můžeme prozradit. Až si všechno prohlédnete a budete se cítit unaveni chůzí kolem vystavených exponátů, vyjděte na zahradu. Pod lipami tam objevíte legendární hospodu Na Mýtince. Můžete v ní posedět spolu s přáteli či s inspektorem Trachtou u dobrého piva. My jsme ochutnali také Cimrmanovu Hygeu hořkou. Není špatná... (jbo)
Vznik Cimrmanovy Hygey hořké:
Poté, se se Jára Cimrman vrátil ze Severního pólu, ležel upoután na lůžko a diktoval sousedovi Padevětovi své paměti. Padevět leccos zapsal, leč ruku nepodal. Mistrovi nezbylo nic jiného, ne se léčit teplými bylinkovými obvazy sám. Když se Cimrmanův zdravotní stav zlepšil natolik, aby mohl vycházet i ven, rozhodl se, že bude bylinné léky užívat vnitřně.
Jára Cimrman nebyl sobec a dával ochutnávat. Nechal si tedy patentovat svou mobilní termosku, která mu umožňovala používat léčivý lektvar teplý po celý den. Protože však nebyl schopen výrobu bylinné ve větším množství financovat, vydal se do malého, tehdy ještě neznámého lihovaru v Karlových Varech. Jeho majitel Jan Becher ho sice vyslechl, odkoupení receptu však odmítl, ale trochu nepřesně si jej zapamatoval. Járu Cimrmana to však neodradilo, vydal se do Bavor a tam konečně k výrobě došlo. S bavorskými lihovarníky se však záhy rozešel, neboť zásadně nesouhlasil s tím, že chtěli cukr nahradit karamelem. Vznikly tak dva nápoje – Becherovka a Jägermeister.
Poté, co se v liptákovské pozůstalosti našlo ohořelé torzo receptu s poznámkou „A toto je můj bylinný likér! J.C.“, nedalo už tolik práce najít výrobce a likér znovu uvést do života.
Na výstavě jsme hovořili s jednatelem společnosti Glanc Mgr. Alešem Hrbkem (na snímku vlevo).
Divadelníky na zájezdních představeních provází speciální mobilní výčep (vpravo). Jeho prototyp vynalezl v roce 1903 Jára Cimrman.
Inspektor Trachta (na pravém obrázku uprostřed) uvítá s láskou každého návštěvníka hospody Na Mýtince.
Foto: Jaroslav Bobek
Cimrmanův zpravodaj si můžete přečíst zde.
Stránky Žižkovského divadla Járy Cimrmana najdete zde.
